Syn.: Senecio steudelii var. albido-tomentosa A. Rich.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Senecio ochrocarpus
Rozšíření: Etiopský endemit.
Ekologie: Vlhké stinné porosty jalovce Juniperus procera, často kolem vodních toků, v nadmořské výšce 2800–4300 m.
Senecio ochrocarpus
Popis: Statná vytrvalá bylina, vysoká 0,7–1,7 m; lodyhy vyrůstají často jednotlivě z krátce plazivého oddenku, jsou oblé, proužkované, lysé nebo vločkovitě plstnaté. Listy jsou střídavé, jednoduché, nejnižší s řapíkem až 13,5 cm dlouhým, nejvyšší až ouškatě přisedlé; prostřední listy jsou největší, s čepelí vejčitou až trojúhelníkovitou, 3,5–21 cm dlouhé a 1,5–10 cm široké, na bázi většinou uťaté až mělce srdčité, na okraji drobně zubaté, na líci tmavozelené a většinou olysalé, na rubu hustě bíle plstnaté až vlnaté. Úbory tvoří chocholičnatou latu; zákrov je polokulovitý, 6–13 mm dlouhý; listenů zákrovečku je 3–5(–8), často vlnatě chlupatých, (2–)4–7 mm dlouhých; zákrovních listenů je 10–14, plstnatých; jazykovitých květů je (4–)8, jsou samičí, mají 1,3–2,4 cm dlouhou žlutou ligulu, trubkovité květy jsou oboupohlavné, žluté. Nažka je žebernatá, (1,5–)2,5–4,7 mm dlouhá, žlutohnědá nebo šedá, lysá nebo řídce brvitá, s chmýrem dlouhým 3,2–8,2 mm.
Senecio ochrocarpus
Senecio ochrocarpus
Senecio ochrocarpusSenecio ochrocarpus
Senecio ochrocarpus
Senecio ochrocarpus
Senecio ochrocarpus
Senecio ochrocarpus
Fotografováno ve dnech 28. 10. a 5. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains, Sankaber; masiv Abuna Yosef, výstup z Lalibely k Ad Medhame Allem).