Syn.: Jacobaea ovata G. Gaertn., B. Mey. et Scherb., Senecio fuchsii C. C. Gmel., Senecio nemorensis subsp. fuchsii (C. C. Gmel.) Čelak., Senecio nemorensis var. angustifolius Neilr. – starček vejčitý
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Senecio ovatus
Rozšíření: Středoevropský druh, na západ do Francie, Belgie a Nizozemska, na sever do středního Německa a Polska, na jih do severní Itálie, na východ po Východní Karpaty. U nás téměř po celém území. Nejčastěji v mezofytiku a nižších částech oreofytika. V nejvyšších polohách má jeho výskyt synantropní charakter.
Ekologie: Lesní paseky, světliny v různých typech lesů, typický druh pro stupeň bučin, ve vyšších polohách často i degradační stadia neobhospodařovaných luk. Na vlhkých půdách s různým podkladem na osluněných nebo polostinných stanovištích. Druh kvete od července do října.
Senecio ovatus
Popis: Vytrvalé byliny s krátkým oddenkem. Lodyha přímá, 40–100(–150) cm vysoká, plná, rovnoměrně olistěná, v horní části bohatě větvená, zelená, často tmavě purpurově naběhlá. Listy v dolní části lodyhy za květu odumřelé, ve střední části největší, v horní části postupně se zmenšující, čepel kopinatá, klínovitou bází zúžená v krátký řapík, tmavozelená, lysá, pravidelně zubatá, zuby namířené do stran. Největší lodyžní listy 10–20 cm dlouhé, 2–4 cm široké. Úbory 12–25 mm v průměru, složené do bohaté volné chocholičnaté laty. Zákrov 4,5–7,0 mm dlouhý, tvořený osmi zákrovními listeny, lysý nebo řídce žláznatý. Jazykovité květy v počtu 4–5(–6), s ligulou zlatožlutou, trubkovitých květů 8–14. Plodem je lysá nažka s chmýrem.
Senecio ovatusSenecio ovatus
Senecio ovatusSenecio ovatus
Senecio ovatus
Fotografováno dne 12. 9. 2009 (Krkonoše, Liščí hora).