Syn.: Senecio bohemicus Tausch, Senecio paludosus subsp. tomentosus Čelak., Senecio paludosus subsp. bohemicus (Tausch) Čelak., Jacobaea kosteleckyi Opiz
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Senecio paludosus paludosus
Rozšíření: Eurozápadosibiřský druh rozšířený od Anglie přes Španělsko, Francii, Belgii, Nizozemsko, Německo, Švýcarsko, severní Itálii, Rakousko, ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajinu, Bělorusko a evropskou část Ruska do západní Sibiře a Kazachstánu na východě, na sever do Dánska (vyhynulý), jižního Švédska a Pobaltí, na jihu zasahuje z Balkánského poloostrova do severozápadního Turecka. Popsáno bylo několik morfologicky a geograficky odlišných poddruhů.
Nominátní poddruh je rozšířen především v severní a severovýchodní části areálu – ve Švédsku, Polsku, ČR, SR, Litvě, Bělorusku, severním Rumunsku, izolované arely jsou známy ze středního Rakouska, Štýrska a Bavorska. V ČR se v minulosti vyskytoval řídce a roztroušeně, z Čech pocházejí historické údaje od Františkových Lázní, ze středních a východních Čech (Polabí a Podorličí), z Moravy od Olomouce, Litovle a Svitav. Recentní výskyt je znám pouze z několika lokalit v Nízkém Jeseníku (Krahulčí – niva Trusovického potoka s PR Mokřiny u Krahulčí), v Jesenickém podhůří (Roudno, Bílčice, Tylov, Horní Loděnice, niva potoka Bělidlo) a v Oderských vrších (PR Smolenská luka ve VVP Libavá). Bohaté populace se nacházejí u Krahulčí (stovky exemplářů) a Roudna. Na Slovensku roste (bez rozlišení poddruhů) na Záhorské nížině, na více lokalitách v Podunají (vitální populace) a v Potisí, uváděn je z Oravy, Liptova a Spiše.
Senecio paludosus subsp. angustifolius – starček bažinný úzkolistý se v minulosti se vyskytoval v Polabí u Libic nad Cidlinou, v Hornomoravském úvalu (Střeň), v Dolnomoravském úvalu (Moravský Písek, Rohatec, Sudoměřice ) a v nivě řeky Dyje (Mušov, Strachotín, Lanžhot). Na většině moravských lokalit byly zaznamenány ne zcela typické exempláře s přechodem k subsp. paludosus, na jižní Moravě byl naposledy pozorován v roce 1975.
Senecio paludosus subsp. lanatus – starček bažinný vlnatý se vyskytoval v 19. století na dvou lokalitách ve středním a východním Polabí, v současnosti vyhynulý taxon květeny ČR.
Ekologie: Starček bažinný roste na slunných až polostinných bažinatých místech, na vlhkých loukách, slatinách, v lemových společenstvech lužních lesů, na březích pomalu tekoucích i stojatých vod, často v kontaktu s rákosinami, v porostech vysokých ostřic a pobřežních křovin, od nížin do podhůří, v ČR v minulosti častěji v nižších polohách v aluviálních nížinách. Vyhledává dostatečně vlhké, periodicky zaplavované půdy, humózní, často slatinné. Kvete od července do září.
Senecio paludosus paludosus
Popis: Vytrvalá statná bylina dorůstající výšky 50–220 cm, s krátkým vícehlavým oddenkem, bez výběžků. Lodyha přímá, dutá, rýhovaná, řídce pavučinatě chlupatá, hustě olistěná. Listy nečleněné, přisedlé, odstálé, kopinaté až čárkovitě kopinaté, 9–20 cm dlouhé, 1,2–2,3(–3,5) cm široké, na vrcholu dlouze zašpičatělé, na bázi uťaté nebo srdčitě poloobjímavé, okraj listů nepravidelně pilovitý až zubatý, špičky zubů směřující kupředu. Listy na líci lysé, pouze při bázi a v okolí středové žilky velmi řídce pavučinatě vlnaté, později olysávající, lesklé, na rubu s jednotlivými hvězdovitými chlupy, s přímými rameny, zpravidla nepropletenými, později olysávající, přízemní listy za květu často odumřelé. Vrcholové květenství tvoří úbory o průměru 3–4 cm, uspořádané ve vrcholíku, řidčeji v chudé vrcholičnaté latě. Zákrovy zvonkovité, 10–12 mm dlouhé, zákrovních listenů 13, listeny zákrovečku dosahují do ½ délky zákrovu, okrajových jazykovitých květů zpravidla 13, jazýček 10–20(–30) mm dlouhý a 2 mm široký, zlatožlutý. Plody jsou nažky 3 mm dlouhé, krátce hustě brvité, chmýr 3krát delší než nažka.
Ohrožení a ochrana: Druh je ohrožen zejména změnami a destrukcí vhodných biotopů (vysoušení a odvodňování bažin, meliorace, regulace vodních toků spojená s likvidací břehových porostů, likvidace a zatopení lokalit – vodní díla Nové Mlýny a Gabčíkovo, sukcesní změny). Z řady původních lokalit v ČR starček bažinný ustoupil. Příčiny jeho ústupu však nejsou zcela jasné, jedná se o robustní, konkurenčně silný druh, rostoucí i na antropicky ovlivňovaných a pozměněných stanovištích. Záchranným programem druhu se zabývá od roku 1996 občanské sdružení Sagittaria. Byla založena semenná banka ze všech současných populací a zvládnuta kultivace. Územní ochrana je zajištěna především v PR Mokřiny u Krahulčí, kde je starček bažinný hlavním předmětem ochrany.
Starček bažinný pravý je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy květeny ČR (C1t), ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona (§1). Kriticky ohroženým druhem je i na Slovensku, i zde je chráněn zákonem (CR/§).
Senecio paludosus paludosusSenecio paludosus paludosus
Senecio paludosus paludosusSenecio paludosus paludosus
Senecio paludosus paludosus
Fotografováno dne 20. 8. 2005 (Horní Loděnice – niva Hrušového potoka a PR Mokřiny u Krahulčí).