SENECIO PATAGONICUS Hook. et Arn. – starček

Syn.: Cineraria repanda Willd., Senecio andersonii var. beta Hook. f., Senecio danyausii Hombr. et Jacquinot, Senecio exilis Hombr. et Jacquinot, Senecio floccidus Hombr. et Jacquinot, Senecio forsteri Phil., Senecio xanthoxylon Phil.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Senecio patagonicus
Rozšíření: Jihoamerický druh, známý z jižní Argentiny a Chile, na argentinské straně kontinentu přibližně od 39., na chilské od 45. rovnoběžky směrem na jih. Přesahuje i na Ohňovou zemi.
Ekologie: Roste na písčinách, v trávnících i na mělkých kamenitých půdách s nezapojenou vegetací, převážně v nižších nadmořských výškách.
Senecio patagonicus
Popis: Vytrvalá trsnatá bylina nebo polokeřík; přímé nebo vystoupavé stonky jsou 10–50 cm vysoké, větvené, bíle plstnaté až řídce vlnaté, na bázi dřevnatějí. Listy jsou střídavé, čárkovitě obkopinaté až obkopinaté, 1–4 cm dlouhé, na líci vlnaté až olysalé, na rubu hustě plstnaté, na okraji podvinuté, celokrajné nebo před vrcholem s 1–2 páry zubů. Stopkaté úbory tvoří chudé chocholíky; zákrovní listeny jsou čárkovité, 6–7,5 mm dlouhé, vlnaté nebo olysalé, listeny zákrovečku dosahují asi do poloviny délky zákrovu; všechny květy jsou trubkovité (paprsek chybí), oboupohlavné, 6–8 mm dlouhé, žluté. Nažky jsou 2–3 mm dlouhé, válcovité, zakřivené, rýhované, lysé nebo chlupaté; chmýr je 4–5 mm dlouhý, bílý.
Poznámka: Druh je velmi variabilní; proměnlivost se týká především typu a hustoty odění, velikosti listů i počtu úborů.
Senecio patagonicus
Senecio patagonicus
Senecio patagonicusSenecio patagonicus
Senecio patagonicus
Fotografoval Jindřich Houska, ve dnech 17. 2. 2011 (Chile, pinguineria Seno Otway) a 20. 2. 2011 (Argentina, Ohňová země, mezi Laguna del Caminante a Laguna Superior).