Syn.: Senecio cordifolius auct. non L., Senecio alpinus Scop. subsp. subalpinus (Koch) Hayek, Jacobaea cordata Opiz, Cineraria cordifolia auct., non Clairv. subsp. cordifolia, Cineraria cordifolia auct., non Clairv.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Senecio subalpinus
Rozšíření: Hory střední a jihovýchodní Evropy. Od Německa na západě a Polska na severu, po jih Balkánu a Ukrajinu. U nás roste pouze ve dvou oblastech – na Šumavě v okolí Prášil a v masivu hory Smrčina a v Beskydech na Jablunkovsku.
Ekologie: Roste na rašelinných loukách, v lemech horských lesů, v nivách horských potoků. Upřednostňuje vlhká stanoviště a kyselé půdy chudé na živiny. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá, 30–70 cm vysoká bylina. Lodyha přímá, většinou nevětvená. Listy střídavé s křídlatými řapíky, přízemní a dolní lodyžní listy srdčité až vejčitě trojúhelníkovité, 3–6 cm dlouhé i široké, zubaté. Střední lyrovité, zubaté, horní peřenolaločné až peřenosečné, čepel horních listů stejně dlouhá jako široká. Úbory vyrůstají po 5–20 v chocholíku na koncích větví, mají 2,5–4 cm v průměru. Zákrov je kalíškovitý, jednořadý, řídce vlnatý. Květy žluté až oranžově žluté, jazykovitých květů 21, ligula jazykovitých květů 1–1,5 cm dlouhá. Plodem je nažka.
Ohrožení a ochrana: Starček podalpský je zařazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2r).
Senecio subalpinusSenecio subalpinus
Senecio subalpinus
Fotografováno dne 20. 8. 2006 (Rakousko, Totesgebirge).