SENECIO SUBALPINUS Koch – starček podalpský / starček subalpínsky

Syn.: Senecio cordifolius auct. non L., Senecio alpinus Scop. subsp. subalpinus (Koch) Hayek, Jacobaea cordata Opiz, Cineraria cordifolia auct., non Clairv. subsp. cordifolia, Cineraria cordifolia auct., non Clairv.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Senecio subalpinus

Rozšíření: Hory střední a jihovýchodní Evropy, od Německa na západě a Polska na severu, po jih Balkánu a Ukrajinu.
U nás roste pouze ve dvou oblastech – na Šumavě v okolí Prášil a v masivu hory Smrčina a v Beskydech na Jablunkovsku.

Ekologie: Roste na rašelinných loukách, v lemech horských lesů, v nivách horských potoků. Upřednostňuje vlhká stanoviště a kyselé půdy chudé na živiny. Kvete od července do září.

Popis: Vytrvalá, 30–70 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, většinou nevětvená. Listy jsou střídavé s křídlatými řapíky, přízemní a dolní lodyžní listy srdčité až vejčitě trojúhelníkovité, 3–6 cm dlouhé i široké, zubaté; střední lyrovité, zubaté, horní peřenolaločné až peřenosečné, čepel horních listů stejně dlouhá jako široká. Úbory vyrůstají po 5–20 v chocholíku na koncích větví, mají 2,5–4 cm v průměru. Zákrov je kalíškovitý, jednořadý, řídce vlnatý. Květy žluté až oranžově žluté, jazykovitých květů 21, ligula jazykovitých květů 1–1,5 cm dlouhá. Plodem je nažka.

Ohrožení a ochrana: Starček podalpský je zařazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2r).

Senecio subalpinus
Senecio subalpinusSenecio subalpinus

Fotografováno dne 20. 8. 2006 (Rakousko, Východní Alpy, Totes Gebirge).