Syn.: Condylocarpus sempervirens Salisb. ex Carrière, Gigantabies taxifolia J. Nelson, Schubertia sempervirens (Lamb.) Spach, Sequoia pyramidata Carrière, Sequoia religiosa C. Presl, Sequoia sempervirens var. adpressa Carrière, Sequoia sempervirens f. adpressa (Carrière) Beissn., Sequoia sempervirens var. albospica G. Nicholson, Sequoia sempervirens var. glauca R. Sm., Sequoia sempervirens f. glauca (R. Sm.) Rehder, Sequoia sempervirens var. nana-pendula Hornibr., Sequoia sempervirens f. pendula (Rovelli) Rehder, Sequoia sempervirens var. pendula (Rovelli) C. K. Schneid., Sequoia taxifolia K. Koch, Steinhauera sempervirens (D. Don) Voss, Taxodium nutkaense Lamb. ex Endl., Taxodium sempervirens D. Don
Česká jména: sekvoje stálezelená (Mareček 2001)
Čeleď: Cupressaceae Bartl. – cypřišovité; Taxodiaceae Warming – tisovcovité
Sequoia sempervirens
Rozšíření: Druh je domovem v Severní Americe v USA, roste podél tichomořského pobřeží na úzkém území přibližně 750 km dlouhém a 8–75 km širokém; nejjižnější háj je v Kalifornii v Monterey County a nejsevernější háje jsou v jihozápadním Oregonu. Je úspěšně pěstovaný v mnoha jiných zemích (další státy západu USA, Havajské ostrovy, Mexiko, kanadské Ostrovy královny Charlotty, Nový Zéland, Velká Británie, Itálie, Portugalsko, jižní Afrika). Druh je jediným žijícím druhem z rodu Sequoia.
Ekologie: Ve své domovině roste v oblasti s bohatými sezónními srážkami (až 2500 mm ročně), chladným vzduchem a pobřežními mlhami zajišťujícími potřebnou vlhkost po celý rok; v nadmořské výšce 30–750 m, někde až do výšky 920 m. Nejvyšší a nejstarší stromy se nacházejí v hlubokých údolích a roklích, kde jsou mlhy pravidelné.
Sequoia sempervirens
Popis: Stálezelený dlouhověký jednodomý jehličnatý strom s úzce kuželovitou korunou, dorůstá výšky až 116 m a stáří až 2200 let. Kmen je sloupovitý, u báze rozšířený, průměr kmene může dosáhnout až 7,9 m ve výšce 1,4 m. Borka je červenohnědá, rozbrázděná širokými hřebeny, měkká a vláknitá, může dosahovat tloušťky až 30 cm, což spolu s nedostatkem pryskyřice strom činí odolným proti požárům. Listy v koruně na plném slunci jsou uspořádané ve spirále, 0,5–1 cm dlouhé, na zastíněných větvích jsou roztroušené po obou stranách větévky téměř v rovině a 1,5–2,5 cm dlouhé. Čepele jsou čárkovité, zakončené špičkou, na líci tmavozelené, na rubu se dvěma bílými pruhy. Samčí šištice jsou oválné, 4–6 mm dlouhé, mají žlutohnědou barvu, samičí jsou vejčité,15–32 mm dlouhé, zelené, s 15–25 spirálovitě uspořádanými šupinami. Druh začíná plodit ve věku 10–15 let. Šiška je sudovitá až kulovitá, červenohnědá, dlouhá až 3 cm, která zraje po dobu jednoho roku. Semena jsou 3–4 mm dlouhá a 0,5 mm široká, se dvěma křídly 1 mm širokými. Krátká křídla na semenech zajišťují rozptýlení větrem maximálně do 120 m od mateřského stromu. Nové rostliny mohou vyrůst i z pupenů na kořenech nebo také na větvích padlého stromu. Po obvodu stromu se může takto vytvořit kruh mladých stromků. Stromy rychle rostou, až o 2,3 m za jedno vegetační období.
Využití: V 19. a 20. století byl tento strom na západě USA těžen jako stavební dřevo a na železniční pražce; odhaduje se, že tak se snížil jeho počet o 95 %. Dřevo vysazovaných stromů se používá ve stavebnictví a truhlářství.
V našich klimatických podmínkách lze tuto dřevinu přezimovat jedině ve studeném skleníku, má tedy spíše jen sbírkový význam.
Poznámka: Nejvyšším žijícím stromem na světě je právě Sequoia sempervirens s výškou 115,5 m a jménem Hyperion, nalezená v odlehlé oblasti národního parku Redwood v Kalifornii; výška některých stromů poražených v 19. století byla odhadnuta na 144 m. Za největší strom světa se někdy považuje sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum), který dorůstá sice nižších výšek než Sequoia sempervirens, ale má širší kmen, a je tak celkově mohutnější.
Sequoia sempervirens
Sequoia sempervirens
Sequoia sempervirens
Sequoia sempervirens
Sequoia sempervirens
Sequoia sempervirens
Sequoia sempervirens
Fotografováno dne 20. 8. 2014 (USA, Kalifornie, Muir Woods National Monument).