Syn.: Wellingtonia gigantea Lindl., Sequoia gigantea (Lindl.) Decne., Sequoia wellingtonia Seem., Steinhauera gigantea (Lindl.) Kuntze ex Voss, Taxodium giganteum (Lindl.) Kellogg et Behr, Washingtonia californica Winslow
Česká jména: sekvoje mamutí (Dostál 1950), sekvoje obrovská, „mamutí strom“ (Klika 1953), sekvojovec obrovský (Mareček 2001)
Slovenská jména: sekvoja mamutia (Dostál 1950), sekvojovec mamutí (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Taxodiaceae Warming – tisovcovité; Cupressaceae Bartl. – cypřišovité
Rozšíření: Druh pochází ze Severní Ameriky, vyskytuje se v centrální části státu Kalifornie, v západní části pohoří Sierra Nevada. Do Evropy byl poprvé přivezen v roce 1853 (Velká Británie), do Čech v roce 1855. Bývá vysazován v parcích Severní Ameriky, Evropy, Austrálie a Nového Zélandu. U nás se pěstuje v parcích jen poměrně vzácně (Ratměřice, Kravsko, Nové Mitrovice, Břestek).
Ekologie: V domovině roste v horských lesích, v nadmořské výšce od 1400 do 2150 m.
Popis: Vždyzelený strom, 50–85(–100) m vysoký. Kmen je mohutný, sloupovitý, u báze nápadně rozšířený, 5–10 m v průměru, borka brázditá, červenohnědá, u dospělých jedinců až 50 cm silná. Listy ve šroubovici, šupinovité až šídlovité, 3řadé, 3–6(–12) mm dlouhé. Samčí šištice na větvičce koncové, samičí šištice vejcovité. Šišky dřevnaté, 5–8 cm dlouhé, dozrávají 2. rokem, štítek kosočtverečný, uprostřed vmáčklý, s krátkým hrotem. Objevují se po dvanáctém roce života stromu. Rozmnožování druhu v přírodě je dosti problematické. Semena totiž klíčí jen na plném slunci, semenáče zároveň nesnesou zastínění konkurenčními rostlinami. Proto ke klíčení dochází většinou po lesních požárech.
Využití: Dřevo sekvojovce je dosti odolné vůči trouchnivění, avšak je zároveň poměrně křehké a lámavé. Ke stavebním účelům je tedy nevhodné. Používá se na výrobu šindelů a plotních laťek, dokonce i na produkci zápalek. V USA se občas pěstuje pro vánoční trh. Je vhodný i pro pěstování v klimatických podmínkách střední Evropy – nenáročný, mrazuodolný, navíc velmi dekorativní.
Poznámka: Stromy na našich fotografiích pocházejí ze zámeckého parku ve středočeských Ratměřicích. Vysadil je zde v 19. století hrabě Chotek. Jsou vysoké sotva 45 m, patří však k největším exemplářům tohoto druhu u nás.
Rekordy druhu: Nejvyšším exemplářem druhu je strom nazývaný General Sherman. Roste v kalifornské rezervaci Sequoia National Park, východně od města Visalia. Je vysoký 83,8 m, obvod kmene u báze 31 m, průměr kmene u báze 11 m, ve výšce 150 cm průměr kmene 8,25, průměr hlavní větve je 2,1 m. Váha stromu je odhadována na neuvěřitelných 2100 tun. Jeho stáří se odhaduje na 2300 až 2700 let. Traduje se o něm, že se jedná o nejobjemnější strom světa. Nejvyšším jehličnatým stromem planety je severoamerická sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens).
Fotografováno dne 29. 3. 2008 (Ratměřice).
