Syn.: Paullinia cartagenensis Vis., Paullinia triquetra Dum. Cours.
Čeleď: Sapindaceae Juss. – mýdelníkovité
Serjania triquetra
Rozšíření: Středoamerický druh, areál se táhne od jižního Mexika přes Guatemalu, Salvador, Honduras a Nikaraguu do severozápadní Kostariky.
Ekologie: Provází spíše sušší poloopadavé lesy a křoviny až do nadmořské výšky 1850 m.
Serjania triquetra
Popis: Statná dřevnatá liána; stonky jsou trojhranné až zaoblené, s 6 rýhami, jemně šedožlutě plstnaté nebo olysalé. Listy jsou nejčastěji dvakrát trojčetné, řidčeji lichozpeřené (s 2 jařmy), řapík ani vřeteno nejsou křídlaté; lístky jsou tenké, vejčité až kosníkovité, 4–8 cm dlouhé a 1,5–6 cm široké, zejména na rubu, mnohdy ale i na líci měkce chlupaté, na okraji hrubě pilovité nebo vroubkované, na vrcholu tupé nebo zašpičatělé. Květenství je úžlabní, řidčeji i koncová vrcholičnatá lata; květy jsou drobné, asi 4 mm velké; kališních lístků bývá 4 nebo 5, jsou hustě bělavě plstnaté, vnější jsou menší než vnitřní, 2 na bázi srůstají; koruna je čtyřčetná, šupinovitá, kratší než kalich; tyčinek je 8, nestejných; pestík srůstá ze 3 plodolistů, nese trojklanou bliznu. Plody jsou rozpadavé na trojici podivuhodných křídlatých merikarpií, při dozrávání se značně zveličují, jsou vejčitě srdčité, asi 2 cm dlouhé a 1,3–1,8 cm široké, na vrcholu tupé, křídlo je blanité, síťovitě žilkované, jemně chlupaté, na vrcholu merikarpia se nachází vlastní semeno.
Poznámka: Serjania je snad druhově nejpočetnějším rodem v čeledi Sapindaceae. Asi 230 druhů je známo od jihu Spojených států přes celou Střední Ameriku jakož i na ostrovech v Karibském moři, v Jižní Americe zasahují až do střední Argentiny. Početně jsou zastoupeny hlavně v suchomilnějších, poloopadavých nebo opadavých typech tropické vegetace; jen ve středoamerickém prostoru se vyskytuje kolem 40 namnoze velmi podobných druhů.
Serjania triquetra
Serjania triquetra
Fotografováno dne 25. 2. 2015 (Kostarika, NP Santa Rosa).