Syn.: Boletus arboreus Sowerby, Coniophora dimitiella S. S. Rattan, Gyrophana himantioides (Fr.) Bourdot et Galzin, Merulius americanus Burt, Merulius gelatinosus Lloyd, Merulius himantioides Fr., Merulius papyraceus Fr., Merulius silvester O. Falck, Merulius squalidus Fr., Serpula americana (Burt) W. B. Cooke, Serpula lacrymans var. himantioides (Fr.) W. B. Cooke, Serpula papyracea (Fr.) P. Karst., Serpula squalida (Fr.) P. Karst., Sesia himantioides (Fr.) Kuntze, Sesia papyracea (Fr.) Kuntze, Sesia squalida (Fr.) Kuntze, Xylomyzon versicolor Pers.
Čeleď: Coniophoraceae Ulbr. – konioforovité
Serpula himantioides

Serpula himantioides

Rozšíření: Je rozšířená téměř po celé Zemi.
Ekologie: Vyrůstá po celý rok, spíše v chladných měsících na mrtvém dřevu jehličnanů, vzácně i listnáčů. Najdeme ji v lesích především na ležícím dřevu, někdy i v dutinách a na dolních částech mrtvých, dosud stojících stromů. Mimo les se vyskytuje na spodních částech dřevěných staveb, plotů a sloupů.
Popis: Plodnice jsou rozlité do velkých ploch, někdy mohou na okraji odstávat krátkými kloboučky. Jsou jen 1–2 mm tlusté, blanité, k podkladu přiléhají řídkým vláknitým pletivem, na kterém se vytváří vlnovité až laločnatě zprohýbané důlkovité rouško. V mládí má rouško světle žlutou až narůžovělou barvu, později oranžově hnědou, ve stáří olivovou, šedohnědou až tmavě hnědou barvu. Plodnice jsou měkké, křehké, snadno se odloupnou od podkladu. Na okraji plodnic je bílé až šedavé mycelium. Výtrusy jsou elipsoidní, světle hnědé až rezavé, 9–10,5 × 4,5–6 µm velké.
Záměny: Je téměř nezaměnitelná, podobně zvlněné rouško má i mnohem drobnější dřevokaz papírovitý (Meruliopsis corium).
Využití: Je nejedlá.
Poznámka: Způsobuje suchou hnědou hnilobu dřeva, dřevo se kostkovitě rozpadá.
Serpula himantioides
Serpula himantioides
Fotografováno dne 28. 3. 2009 (Českolipsko, PP Peklo).