Syn.: Leucadendron elongatum P. J. Bergius, Protea glomerata Thunb., Protea helvola Willd. ex Meisn., Protea thyrsoides Lam.
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Serruria elongata
Rozšíření: Endemit květenné říše Capensis, vyskytuje se v poměrně malé oblasti mezi průsmykem Du Toit’s Kloof a Střelkovým mysem.
Ekologie: Roste ve formaci fynbos na písčitých půdách, které vznikají větráním kyselých pískovců, v nadmořských výškách 100–650 m. Rostliny jsou opylovány blanokřídlým hmyzem nebo brouky. Nažky šíří mravenci; zachovávají si dlouhou klíčivost, klíčí teprve na jaře následujícím po letním požáru, který odblokuje dormanci.
Serruria elongata
Popis: Vytrvalý nízký polokeř, dorůstající výšky 1–1,5 m. Listy jsou téměř přeslenitě uspořádány na bázi rostliny, 5–15 cm dlouhé a 5–7 cm široké; jsou několikanásobně dělené na jemné nitkovité, ale poněkud dužnaté úkrojky; každý list má úkrojků 60–70. Květenství je dlouze stopkaté (stopka je dlouhá 10–30 cm), složené z 5–25 strboulů, sdružených do volné laty; strbouly mají asi 1,5 cm v průměru; listeny pod strboulem jsou lysé; květy jsou oboupohlavné; 4 okvětní lístky jsou srostlé pouze u báze, chlupaté, růžové; tyčinky jsou 4, krátké; čnělky jsou 7–11 mm dlouhé. Plody jsou drobné nažky, opatřené řídkými chloupky.
Ohrožení a ochrana: Druh je v jihoafrickém Červeném seznamu (2009) uveden v kategorii taxonů blízkých ohrožení (NT – near threatened). Důvodem je ztráta asi 30 % stanovišť intenzifikací zemědělství, umělým zalesňováním, expanzí sídel i zavlečených rostlinných druhů.
Serruria elongata
Serruria elongata
Serruria elongata
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 13. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Hermanus, rezervace Fernkloof).