Syn.: Seseli varium Trev.
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Seseli pallasii
Rozšíření: Vyskytuje se v jihovýchodní Evropě od Rakouska, Moravy a Slovenska přes Balkán (Chorvatsko, Srbsko, Řecko, Bulharsko, Rumunsko) po střední Ukrajinu a Krym. U nás roste spíše vzácně na střední a jižní Moravě.
Ekologie: Roste na výslunných stráních, na okrajích cest, na stepích, na písčinách, na půdách suchých, výhřevných, zásaditých; často na spraších.
Seseli pallasii
Popis: Vytrvalé nebo dvouleté byliny s čupřinatým oddenkem, vysoké 30–120 cm. Lodyha je přímá, oblá, jemně rýhovaná, chudě olistěná a větvená. Přízemní listy jsou růžicovitě nahloučené, s řapíkem svrchu žlábkovitým a čepelí v obrysu široce trojúhelníkovitou, 2–4krát zpeřenou, s úkrojky niťovitými, obvykle do 1 mm širokými, prostorově uspořádanými. Lodyžní listy jsou pochvaté, menší. Okolíky jsou složeny z 10–25 nestejně dlouhých okolíčků, obal chybí, listeny obalíčku jsou kopinaté, suchomázdřitě lemované, zdéli poloviny květních stopek. Květy jsou drobné, kališní ušty jsou šídlovité, koruna je bílá, korunní plátky jsou obsrdčité, vykrojené s lalokem dovnitř zahnutým. Plody jsou podlouhlé, lysé, na žebrech a mezi nimi výrazně odlišně zbarvené.
Záměny: Je poněkud podobný všem miříkovitým s bílými květy a s listy členěnými na úzké úkrojky. Nejpodobnější je sesel sivý (Seseli osseum), který má nápadně menší počet okolíčků v okolících, dále poněkud širší listové úkrojky, ploché nebo oblé řapíky přízemních listů a často roste na skalách, kde sesel pestrý chybí.
Ohrožení a ochrana: V českém Červeném seznamu (2012) je hodnocen jako druh silně ohrožený (C2b), stejně tak na Slovensku (EN), zde je i chráněn zákonem.
Poznámka: Druhové jméno odkazuje na německého botanika a zoologa P. S. Pallase.
Seseli pallasii
Seseli pallasii
Seseli pallasii
Seseli pallasii
Seseli pallasii
Fotografováno dne 3. 7. 2016 (Újezd u Brna, nedaleko PR Špice).