První arménský národní park byl založen v roce 1978 proto, aby chránil jezero Sevan a jeho nejbližší okolí. Hranici národního parku tvoří okružní silnice podél jezera. V době vyhlášení vodní plocha zaujímala 1501 km2 a souš jen 298 km2. Jezero se nachází přibližně uprostřed Arménie v nadmořské výšce 1900 m, kde zaujímá centrální část mezihorské tektonické propadliny. Maximální hloubka jezera je 86 m a dvěma poloostrovy je rozděleno na dvě části. Severozápadní Malý Sevan je hlubší a má členitější pobřeží, jihovýchodní Velký Sevan je mělčí, jeho maximální hloubka je 32 m. Na severozápadním břehu se nachází poloostrov Sevan (původně se jednalo o ostrov), na kterém se nachází Sevanský klášter (Sevanavank), který je cílem většiny turistů přijíždějících k jezeru.
Arménie, Národní park Sevan
Nejen památky na břehu jezera, ale jezero samotné je častým cílem turistů, a to i přesto, že průměrná teplota povrchové vrstvy vody je 17–19 °C. Turistický ruch rozhodně není největší hrozbou pro jezero Sevan. Tím se stalo nadměrné využívání vody pro zavlažování. Do jezera ústí 28 menších toků, ale vytéká pouze jedna řeka Hrazdan. Z ní je odváděna voda do zavlažovacího kanálu, který slouží k zavlažování Araratského údolí. Od roku 1949 do 1981 klesla hladina vody v jezeře o 19 metrů a vodní plocha se zmenšila o 12 %. V této době se také z ostrova Sevan stal poloostrov. Existovala dokonce snaha o úplné vysušení Velkého Sevanu a využití jeho dna pro zemědělství. Pokles hladiny vody v jezeře se podařilo zastavit až v roce 1981, kdy byla dokončena stavba kanálu Arpa – Sevan. Tento 49 km dlouhý kanál přivádí do Sevanu vodu z řeky Arpa. Protože vody se stále nedostávalo, začal být stavěn kanal vedoucí vodu z řeky Vorotan. Jeho stavba byla započata ještě v době Sovětského svazu, ale dokončen byl až v roce 2004. Hladinu vody v jezeře se podařilo zvýšit o 2 metry a místy lze vidět zatopené objekty, které byly postaveny na obnaženém dnu.
Arménie, Národní park Sevan
Pokles vody v jezeře znamenal vysušení mokřadů navazujících na jezero. Přibližně 100 km2 mokřadů bylo přeměněno na zemědělsky využívanou půdu. Zničení mokřadů se negativně odrazilo na množství hnízdících ptáků, výrazně se snížil počet místního endemického druhu racka (Larus armenicus). Intenzivní rybolov, který introdukoval i řadu cizích druhů ryb, pak téměř zdecimoval populaci endemického druhu pstruha (Salmo ischchan). I přesto Sevan zůstal významným migračním místem ptáků, proto byl zařazen mezi mokřady mezinárodního významu (Ramsar Sites).
Dnes je území národního parku rozděleno do tří zón. Nejcennější části se nacházejí v jádrové zóně, kterou tvoří celá vodní plocha a na pevnině menší plochy vyhlášené jako rezervace. Z nich největší je na poloostrově Artaniš, který je poměrně izolovaný a roste zde i několik endemitů.
Arménie, Národní park Sevan
Květena okolí jezera Sevan je křižovatkou mezofilních a xerofilních druhů při severní hranici Arménsko-íránské provincie. V národním parku bylo nalezeno téměř 1145 druhů cévnatých rostlin, mezi kterými je 33 endemitů Arménie, z toho 13 je endemických pro oblast Sevanu. Druhů zařazených na Červený seznam Arménie zde roste sedmnáct. Mezi tyto druhy patří například boryt Isatis sevangensis, endemit Arménie, který roste pouze na severovýchodním pobřeží jezera v blízkosti obce Artaniš. Na jediném místě v Arménii se zde vyskytuje také hlaváček Adonis wolgensis.
Arménie, Národní park Sevan
Na severu jezera se vyskytuje několik lokalit jeřábu Sorbus hajastanus, který je zařazen v Červeném seznamu Arménie mezi ohrožené druhy. Jen u jezera Sevan, na jeho severovýchodním pobřeží, roste kavkazský endemit tařice Alyssum hajastanum, klasifikovaný Červeným seznamem jako silně ohrožený. Další endemit Arménie mečík Gladiolus hajastanicus roste u Sevanu na jedné lokalitě. Na jižním okraji národního parku se na několika lokalitách vyskytuje rdestice tlustolistá (Groenlandia densa) zařazená do Červeného seznamu Arménie jako silně orhožený druh. Na jihovýchodním okraji roste na jedné ze tří lokalit v Arménii vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).
Arménie, Národní park Sevan
Okolí jezera Sevan je bezlesé, původní dubové lesy se vyskytují jen velmi vzácně na svazích hor severovýchodně od jezera, již mimo národní park. Podél jezera jsou však místy uměle vysazené porosty borovice Pinus sylvestris var. hamata, topolu kanadského (Populus ×canadensis), topolu P. simonii. Z dalších dřevin jsou nepřehlédnutelné neprostupné porosty rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides), místy jsou vysázené keře čimišníků (Caragana brevispina, C. frutex) nebo vrby košíkářské (Salix viminalis).
Arménie, Národní park Sevan
Z bylin zde rostou Prangos ferulacea, Eremurus spectabilis, Tulipa julia, Iris paradoxa, Iris caucasica, Scutellaria orientalis, Gypsophila elegans, Senecio vernalis, Silene chlorantha, Reichardia dichotoma, Artemisia absinthium. Na poloostrově Sevan rostou i některé taxony skalnatých a horských stanovišť, jako Primula veris subs. macrocalyx, Pulsatilla armena, Pseudorosularia pilosa, Crocus biflorus subp. adamii, Jovibarba globifera, Gagea glacialis, Papaver armeniacum, Othocallis siberica subsp. armena. Rostou zde u nás hojně pěstované puškinie ladoňkovitá (Puschkinia scilloides) a modřenec arménský (Muscari armeniacum).
Arménie, Národní park Sevan
Fotografováno ve dnech 2. a 3. 5. 2014.