V neklidných krajích na pomezí Afghánistánu a Pákistánu je vymezena Severobelúdžistánská provincie. Je součástí Íránsko-turanské oblasti Holarctis. Jde o tektonicky nestabilní území s rozsáhlými kotlinami, které obklopují vyšší hory; staré horniny jsou převážně překryty mladšími usazeninami, dílem zasolenými. Má aridní, kontinentální charakter s velkými rozdíly mezi dnem a nocí, horkými suchými léty a chladnými až mrazivými zimami. Teploty v létě dosahují ve výšce 2000 m n. m. maxim kolem 28–30 °C, v kotlinách až 45 °C, zato průměrná teplota nejchladnějšího měsíce padá k bodu mrazu (tři měsíce v roce zde může mrznout). Srážek spadne 150–300 mm za rok, většina v zimních a jarních měsících.
Pinus gerardiana
Vzhledem k členitosti je zde dosti pestrá vegetace. Nadmořské výšky 1500–2000 m porůstají jalovcové křoviny, v nichž se uplatňují Juniperus semiglobosa a Juniperus polycarpos, spolu s nimi jasan Fraxinus xanthoxyloides, Prunus eburnea, plané mandloně (Prunus dulcis), Pistacia atlantica, místy i s podílem plané olivy (Olea europaea subsp. cuspidata) a druhu Dodonaea viscosa (Sapindaceae) nebo chvojníku Ephedra major a lýkovce Daphne oleoides. V poněkud sušší části území jsou typické lesíky s jerlínem Sophora mollis subsp. griffithii a pelyňkem Artemisia santonicum. Ve vyšších pohořích na severovýchodě provincie jsou řídké borové porosty s Pinus gerardiana, místy doprovázené Pinus wallichiana.
V sušších podmínkách v kotlinách se vyvinuly stepi s lipnicemi Poa sinaica a Poa bulbosa, pichlavým keříkem Stocksia brahuica (Sapindaceaea) a pelyňkem Artemisia herba-alba, na podobných stanovištích se vyskytuje i Peganum harmala, Alhagi maurorum nebo Haloxylon griffithii. Některé části kotlin mají půdy různou měrou zasolené; podle míry zasolení lze rozeznávat několik vegetačních typů. Je v nich zastoupen např. ječmen myší (Hordeum murinum), chrpa Centaurea calcitrapa, slanobýl Salsola kali a světlice Carthamus lanatus.
Ve vysychajících říčních korytech je typický pýr prostřední (Elytrigia intermedia), třtina pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites), sveřep střešní (Bromus tectorum) i čekanka (Cichorium intybus), z dřevin např. jerlín Sophora alopecuroides.
Peganum harmala
Flóra tohoto území je středně bohatá, má poněkud přechodný charakter mezi západem a východem. Z íránských plošin od západu sem pronikají xerofilní poduškové rostliny, např. z rodu Acantholimon; pozoruhodné je zastupení některých mediteránních druhů, k nimž patří např. jmenovaný lýkovec Daphne oleoides. Naopak na vlhčím severovýchodě se vyskytují západohimálajské prvky, k nimž patří např. borovice Pinus wallichiana. Aridní klima je důvodem výskytu mnoha jednoletek; roste zde řada druhů, které mají u nás charakter ruderálních nebo plevelných archeofytů – např. locika kompasová (Lactuca serriola), lipnice roční (Poa annua), sveřep střešní (Bromus tectorum) nebo pryšec srpovitý (Euphorbia falcata).
Tamarix hispida
Na BOTANY.cz zastupují původní květenu této provincie druhy:

Sousedící floristické provincie:

Populus euphratica
Fotografovali Roman Businský, Ladislav Hoskovec a Pavel Sekerka.