V historickém centru chorvatského města Šibenik, přibližně na polovině cesty od katedrály sv. Jakuba k pevnosti sv. Michala, se nachází kostel sv.Vavřince (sv. Lovre), severně od tohoto kostela leží obnovená klášterní zahrada.
Šibenik

Šibenik

Klášterní zahrada zde vznikla v druhé polovině 18. století, poté co byla dostavěna zvonice patřící ke kostelu sv. Vavřince. Klášter byl založen až v druhé polovině 17. století františkány, zahrada má však schéma typické pro středověkou klášterní zahradu. Středem zahrady je studna jako pramen života, kterou v tomto případě nahradila kašna, od které vycházejí čtyři pravoúhlé chodníky symbolizující kříž a vytvářející pravidelné záhony. Zahrada sloužila především jako užitková, pro pěstování léčivých bylin, koření do kuchyně nebo bylin k přípravě likérů a vín.
Po obvodu zahrady jsou vysázeny užitkové i okrasné dřeviny využíváné ve Středozemí. Nechybí zde olivovník (Olea europaea), fíkovník smokvoň (Ficus carica), cicimek jujuba (Ziziphus jujuba), aloisie (Aloysia citriodora), drmek obecný (Vitex agnus-castus), vavřín vznešený (Laurus nobilis), cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens) nebo jalovec (Juniperus oxycedrus).
Šibenik
V parteru ohraničeném nízce střiženými keříky zimostrázu vždyzeleného (Buxus sempervirens) jsou vysázeny léčivé a užitkové byliny. Mezi nimi nechybí například meduňka lékařská (Melissa officinalis), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis), majoránka zahradní (Origanum majorana), koriandr setý (Coriandrum sativum), libeček lékařský (Levisticum officinale), levandule lékařská (Lavandula angustifolia), brutnák lékařský (Borago officinalis), řebříček obecný (Achillea millefolium), smil italský (Helichrysum italicum), pelyněk pravý (Artemisia absinthium).
Šibenik
Dále v zahradě nechybí artyčok zeleninový (Cynara scolymus), třezalka (Hypericum androsaemum), vítečník sítinový (Spartium junceum), kapary trnitá (Capparis spinosa), třapatka purpurová (Echinacea purpurea) a stromkové řůže. Plocha zahrady je pouze 600 m2.
Zahrada byla obnovena – téměř po sto letech – v roce 2007 podle návrhu zahradního architekta Dragutina Kiše a na realizaci zahrady se také podíleli studenti Prvního soukromého šibenického gymnázia. Nejedná se rozhodně o první obnovení zahrady, v 19. století se o totéž zasloužil botanik, profesor univerzity v Padově Roberto de Visiani (chorvatsky Robert Visiani), který se narodil v Šibeniku (1800–78).
Šibenik
Zahrada je otevřena v zimě od 9.00 do 16.00 hodin. V létě (od Velikonoc do konce září) od 8.00 do 23.00 hodin. Vstup je volný. Organizované skupiny s odborným výkladem za 15 kn za osobu. Při vstupu do zahrady je malá kavárna se stolky umístěnými v okolí zvonice.
Šibenik
Fotografováno dne 10. 6. 2013.