Syn.: Burgsdorfia rigida Moench, Burgsdorfia romana (L.) Hoffmanns. et Link, Fracastora spathulata (Lam.) Bubani, Hesiodia romana (L.) Samp., Sideritis approximata Gasp. ex Guss., Sideritis mutica Boiss., Sideritis spathulata Lam., Stachys romana (L.) E. H. L. Krause
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Sideritis romana
Rozšíření: Pochází ze Středozemí, roste od Portugalska až po Sýrii a Izrael, v severní Africe od Maroka po Libyi, také na většině ostrovů.
Ekologie: Stanovištěm jsou narušená místa, pastviny, úhory, okraje cest, preferuje bazické substráty. Vystupuje až do nadmořské výšky 1100 m.
Sideritis romana
Popis: Jednoletá bylina vysoká 1,5–35(–50) cm; lodyha je obvykle přímá, jednoduchá nebo chudě větvená, 4hranná, s chlupy asi 2 mm dlouhými a často i s vtroušenými žlázkami. Listy jsou vstřícné, dlouze chlupaté; řapík je až 1,3 cm dlouhý; čepel je eliptická nebo obvejčitá, 1–4 cm dlouhá a 0,3–1,4 cm široká, na okraji s 4–5(–7) zoubky. Květenství tvoří 7–20 lichopřeslenů o 2–6 květech; listeny jsou kopinaté, o něco delší než květy; květní stopky jsou 1,5–2 mm dlouhé; kalich je zvonkovitý, 6–9 mm dlouhý, dvoupyský, na koncích zoubků osinkatý; koruna je pyskatá, 0,8–0,9 cm dlouhá, žlutobílá nebo namodralá, zřídka červenavá, horní pysk je přímý, 2,8–3 mm dlouhý, dolní trojlaločný, asi 4 mm dlouhý, s prostředním úkrojkem největším; tyčinky jsou 4; semeník tvoří 2 srostlé plodolisty. Plody jsou trojboké tvrdky, 1,4–1,6 mm dlouhé.
Poznámka: Spolu s hojníkem horským (Sideritis montana), který je rovněž jednoletý, bývá některými autory vyčleňován do rodu Hesiodia.
Mnoho zástupců rodu Sideritis jsou dosti statné vytrvalé rostliny nebo dokonce keříky, jako např. Sideritis candicans a četné další druhy v Makaronésii a na Pyrenejském poloostrově.
Sideritis romanaSideritis romana
Fotografováno dne 15. 5. 2011 (Turecko, Antalya, údolí Gökdere).