Syn.: Cucubalus acaulis L., Lychnis acaulis (L.) Scop., Oncerum acaule (L.) Dulac
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité
Silene acaulis
Rozšíření: Pyreneje, Alpy, Apeniny, Karpaty, arktická Asie a Severní Amerika (Skalisté hory). V areálu se rozlišuje několik poddruhů. U nás se silenka bezlodyžná nevyskytuje, na Slovensku najdeme poddruhy S. a. subsp. exscapa (All.) J. Braun (nevápencová stanoviště) a S. a. subsp. longiscapa (A. Kern. ex Vierh.) Hayek (vápencová stanoviště), nominátní poddruh k našim východním sousedům nezasahuje.
Ekologie: Roste na trávnících, skalách a sutích v subalpínském a alpínském stupni, převážně na vápenci, některé poddruhy však jen na kyselých horninách.
Popis: Vytrvalá, polštářovitě trsnatá bylina s rozvětveným oddenkem, četnými lodyhami, 2–10 cm vysokými, listy čárkovitě kopinatými, přisedlými, květy jednotlivými, koncovými, kalich je zvonkovitý, koruna růžovočervená. Plodem je vejčitá tobolka. Druh je poměrně variabilní, rozdíly se projevují ve velikosti květů, v délce kalicha.
Ohrožení a ochrana: Na Slovensku patří z hlediska ohrožení oba zde se vyskytující poddruhy k méně dotčeným (LC) a zákonem chráněným. K chráněným druhům patří i v sousedním Rakousku.
Poznámka: Silenka bezlodyžná je oblíbenou skalničkou, v kultuře se však většinou pěstují v nížinách spolehlivěji kvetoucí kultivary.
Silene acaulisSilene acaulis
Silene acaulis
Fotografováno dne 19. 6. 2004 (Rakousko, Raxalpe).