Syn.: Cucubalus nutans Lam., Silene infracta Waldst. et Kit., Oncerum nutans Dulac, Otites nutans (L.) Opiz
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité
Silene nutans
Rozšíření: Druh je rozšířen v mírném pásmu Evropy a Asie, též v horských oblastech Středozemí a na Kanárských ostrovech. U nás se vyskytuje téměř na celém území, v horských oblastech pouze okrajově a druhotně.
Ekologie: Roste ve světlých listnatých lesích, v lesních lemech, na sušších loukách a pastvinách, v pásmu od nížin až do pahorkatin (vzácně až do hor). Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina, 25–50 cm vysoká, lodyha přímá, přízemní listy úzce eliptické až obkopinaté, pýřité, lodyžní listy úzce eliptické až čárkovité, květenství tvořené ze vstřícných vidlanů, na počátku kvetení jednostranné, květy při rozkvětu nicí, poupata špičatá, kalich k bázi zúžený, kališní zuby špičaté, korunní lístky bílé nebo na rubu narůžovělé. Plodem je vejcovitá tobolka. Dosti variabilní druh, rozdíly se projevují především v odění rostlin.
Silene nutans
Silene nutansSilene nutans
Silene nutansSilene nutans
Fotografováno dne 25. 5. 2006 (Brno-Kohoutovice).