SILENE ROEMERI Friv. – silenka

Syn.: Otites roemeri (Friv.) Holub
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité

Silene roemeri

Rozšíření: Areál tvoří dvě oddělené arely. Větší se nachází na Balkáně, kde roste v Albánii, Kosovu, Srbsku, Makedonii, Bulharsku a v Řecku, zatímco menší zahrnuje některé horské skupiny apeninského řetězce ve střední a jižní Itálii (např. masivy Gran Sasso a Pollino). Italské rostliny se někdy oddělují jako samostatný poddruh Silene roemeri subsp. staminea.

Ekologie: Roste na světlinách v horských lesích a na loukách a pastvinách nad horní hranicí lesa. Obvykle se vyskytuje v nadmořských výškách 1200–2000 m.

Silene roemeri

Popis: Vytrvalá trsnatá gynodioecická rostlina (tvoří samičí a oboupohlavné jedince, ti nesou květy oboupohlavné a samčí); lodyhy jsou přímé, 20–50 cm vysoké. Přízemní listy tvoří růžici, jsou obkopinaté až úzce kopisťovité, na bázi pozvolna zúžené do brvitého řapíku, na vrcholu špičaté; lodyžní listy jsou vstřícné, kopinaté až čárkovité. Květenství je obvykle stažené do strboulu, jen u statných jedinců je přerušované a má podobu lichopřeslenů; kališní lístky jsou 3–6 mm dlouhé, srostlé, s vejčitými tupými cípy; korunní lístky jsou nehetnaté, bílé, na vrcholu mělce vykrojené; tyčinek je 10; semeník srůstá z 3 plodolistů. Plodem je široce vejcovitá, 3,5–7 mm dlouhá tobolka s krátkým karpoforem; semena jsou drobná, ledvinitá.

Silene roemeri
Silene roemeri
Silene roemeri

Fotografováno dne 9. 6. 2015 (Srbsko, Stara Planina, Midjor).