Syn.: Silene italica Ucria
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité
Silene italica subsp. sicula
Rozšíření: Pochází z jižní Itálie, kde roste v Kalábrii v horských skupinách Pollino a Sila, a dále na Sicílii.
Ekologie: Stanovištěm jsou suché trávníky a světlé kamenité lesy na nevápencovém podkladě; lokality leží v nadmořské výšce 1000–2000 m.
Silene italica subsp. sicula
Popis: Vytrvalá bylina s přímými větvenými lodyhami vysokými 15–20 cm. Listy jsou vstřícné, dolní tvoří růžici a jsou čárkovitě kopisťovité, 1,5–2 cm dlouhé a 3–5 mm široké, s kratičkým řapíkem, špičaté, lodyžní jsou drobnějším víceméně čárkovité. Květenství je lata vidlanů, často tvořená jen 3–5 květy; kalich je úzce kuželovitý až kyjovitý, 1,5–2 cm dlouhý; korunní lístky jsou narůžovělé, s nehtem asi 1,5 cm dlouhým a asi 0,8 cm dlouhou, hluboce dvouklanou, nadvinutou čepelí; tyčinek je 10; blizny jsou 3. Plodem je vejcovitá tobolka asi 8 mm dlouhá, karpofor je asi 6 mm dlouhý.
Silene italica subsp. sicula
Silene italica subsp. sicula
Silene italica subsp. sicula
Silene italica subsp. sicula
Fotografováno dne 26. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, svahy Etny nad městečkem Nicolosi).