Syn.: Elisanthe zawadzkii (Herbich) Klok, Melandrium zawadskii A. Braun, Silenanthe zawadzkii Griseb. et Schenk
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité
Silene zawadzkii
Rozšíření: Endemit východních Karpat, vyskytuje se v dosti omezené oblasti ve střední části karpatského oblouku, převážně v Rumunsku, okrajově zasahuje i na Ukrajinu.
Ekologie: Horský petrofytní vápnomilný druh. Roste v puklinách skal a ve skalních trávnících, výhradně na vápenci, v montánním až subalpinském stupni. Kvete v červnu a v červenci.
Silene zawadzkiiSilene zawadzkii
Popis: Vytrvalé byliny. Lodyhy 15–30 cm vysoké, zpravidla v počtu několika zpod přízemní listové růžice vystoupavé, hustě chlupaté dolů směřujícími chlupy. Listy přízemní růžice až 10 cm dlouhé, eliptické, na vrcholu špičaté, na svrchní straně lesklé, na okrajích hustě krátce brvité, dužnaté. Lodyžní listy malé, vstřícné, kopinaté, listenům v květenství podobné. Květy v chudokvětých květenstvích; kalich 15–17 mm dlouhý, 10žilný, výrazně nafouklý, krátce chlupatý, nežláznatý nebo jen řídce žláznatý; koruna 20–25 mm v průměru, korunní lístky v počtu 5, dvouklanné, bílé, s výrazně vyvinutou pakorunkou, čepel korunních lístků 10–12 mm dlouhá; čnělky 3, tyčinek 5. Plod je tobolka otevírající se šesti zuby.
Silene zawadzkii
Silene zawadzkii
Ohrožení a ochrana: Zákonem chráněný druh na Ukrajině.
Poznámka: Druh je pojmenován po botanikovi Alexandru Zawadzkém (1798–1868), který byl profesorem na univerzitě ve Lvově, významnou část života však strávil na Moravě; mimo jiné ho pojilo přátelství s Gregorem Mendelem, objevitelem zákonů dědičnosti.
Silene zawadzkii
Silene zawadzkii
Silene zawadzkii
Silene zawadzkii
Fotografováno dne 25. 6. 2012 (Rumunsko, Transylvánie, pohoří Hăşmaş).