Nenápadné návrší (318 m n. m.) tvořené spilitovými vyvřelinami se nachází asi 500 m severovýchodně od obce Sovolusky (okres Pardubice – mapa) a je chráněno od roku 1978 na rozloze 0,74 hektaru.
Skalka u Sovolusk
Důvodem ochrany je odkryv malého opuštěného lomu na jihozápadním okraji přírodní památky, kde byl obnažen výchoz tzv. polštářové lávy z proterozoika. Polštářová textura je považována za důkaz hlubokoceánského výletu lávy. Největší část přírodní památky porůstá habrová pařezina porůstající nevelkou vyvýšeniny s četnými malými lomy. Podrost dubohabřiny je velmi chudý, tvořený převážně z lipnice hajní (Poa nemoralis) a bažanky vytrvalé (Mercurialis perennis). Roztroušeně se vyskytuje tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), velmi vzácně hrachor černý (Lathyrus niger).
Skalka u Sovolusk
Botanicky je nejzajímavější jihozápadní část přírodní památky, kde se nachází zatopený lůmek se zblochanem vodním (Glyceria maxima) a okřehkem menším (Lemna minor). Za lůmkem se nachází jediný osluněný skalní výchoz s výskytem rozchodníku ostrého (Sedum acre), rozchodníku velkého (Hylotelephium maximum), silenky nící (Silene nutans), mochny šedavé (Potentilla inclinata).
Skalka u Sovolusk
Na okraji lesa se vyskytují druhy lemových společenstev, jako například smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), čičorka pestrá (Securigera varia), kručinka barvířská (Genista tinctoria), třezalka horská (Hypericum montanum), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), svízel syřišťový (Galium verum), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). Z dalších zajímavějších druhů zde roste také bukvice lékařská (Betonica officinalis) a sléz velkokvětý (Malva alcea). Bohužel tato část přírodní památky zarůstá a bylo by vhodné odstranit některé keře a stařinu.
Skalka u Sovolusk
Fotografováno dne 19. 6. 2010.