Dva kilometry jihovýchodně od Chrudimi se nachází město Slatiňany známé především chovem kladrubských vraníků. Roku 1746 získali místní zámek Auerspergové, kteří výrazně zasáhli do života Slatiňan jak založením chovu koní, tak rozsáhlými úpravami zámku a založením parku.
Slatiňany

Slatiňany

Zámecký park založil v červnu 1796 kníže Karel Auersperg. Zpočátku nebyl park oplocen a přecházel lesoparkem v knížecí oboru založenou ve stejnou dobu pro chov jelení zvěře. V letech 1846–48 provedl kníže Vincenc Karel Auersperg velké úpravy a postupně dal park oplotit. Kníže František Josef Auersperg v roce 1879 dal postavit domek pro hlídače parku a v roce 1888 dal postavit vnitřní rozdělovací plot a rybník. Plot odděloval „Zavřený park“ nacházející se před jižním průčelím zámku, který využívala jen knížecí rodina od „Otevřeného parku“, který byl během dne přístupný veřejnosti. Takto rozdělený byl park až do poloviny 20. století. V zavřeném parku bylo pro knížecí děti postaveno dětské hospodářství, které stojí dodnes a které sloužilo k nenásilné společenské výchově dětí, které zde byly domácími pány a dospělí hosty.
Ve 20. století byl park rozšířen o další druhy dřevin, ale úpravy parku již byly minimální. V roce 1951 byla před jižní průčelí zámku instalována socha koně od profesora Bohumila Kafky.
Slatiňany
V letech 1978–79 bylo obnoveno jezírko původně založené roku 1880, které bylo od 2. světové války vypuštěné. Současná plocha parku je 16,06 ha a na oplocený park volně navazují pastvy, kaštanka, třešňovka a lesy na vrchu Hůra, v kterých Auerspergové postavili řadu staveb, z nich nejznámější je Kočičí hrádek (zmenšenina zámku určená pro zámecké děti na hraní), výletní restaurace Monako, či Tyrolský domek nad Kochánovickými rybníky. Bohužel z vyhlídkové věže Na Chlumu se zachovalo jen torzo a Švýcárna léta chátrá. V letech 1898–1901 postavili v sousedství zámeckého parku hřebčín. Součástí zámeckého parku je dnes výběr koní Převalského, kteří sem byli přivezeni roku 1993.
Slatiňany
Karel Hieke (1984) uvádí ze zámeckého parku 51 jehličnanů a 131 listnáčů. Z nichž nejhojněji byly zastoupeny cypříšky Chamaecyparus lawsoniana, C. l. ´Glauca´, C. obtusa ´Crippsii´, C. pisifera ´Filifera´, ´Plumosa´, ´Plumosa Aurea´. Dále zeravy Thuja occidentalis ´Ellwangeriana´, ´Wareana´, T. plicata ´Variegata´. Nejzajímavějším jehličnanem je Cryptomeria japonica rostoucí ve dvou exemplářích poblíž vstupu do zámku. Další zajímavý jehličnan byl objeven až Blahníkem (2004) a jedná se o druh Torreya californica, který je vysazen na nevhodném místě ve skupině tisů poblíž zámku. Jeden exemplář roste také v zásobní zahradě u plotu.
Z listnáčů park nabízí velký výběr buků (Fagus sylvatica ´Asplenifolia´, ´Atropunicea´, ´Pendula´). Blahník (2003) považuje červenolistý buk rostoucí poblíž sochy koně za nejmohutnější exemplář v ČR. Jeho obvod je 6,0 m, jedná se o chráněný strom a v roce 2007 vyhrál anketu o Nejkrásnější strom Chrudimska.
Slatiňany
Mezi cenné listnáče patří převislý habr Carpinus betulus ´Pendula´, Gleditsia triacanthos, Sophora japonica, Aesculus octandra, A. ×carnea, červenolistý Acer palmatum nebo skupinka Gymnocladus dioicus, obojí rostoucí u jezírka. Ve výběhu koní Převalských roste bohatě kvetoucí Liriodendron tulipifera. Nejcennější dřevinou je rozhodně Parrotia persica, které si v parku poprvé všimnul bývalý kastelán Ing. Havlíček v roce 1974.
Slatiňany
Z keřů stojí za pozornost Calycanthus floridus, bohatě kvetoucí Hibiscus syriacus, zajímavé kaliny Viburnum carlesii, V. ×pragense či Prunus serotina. Všechny rostou poblíž jižního průčelí zámku, v prostoru bývalého Zavřeného parku. Jižní průčelí bylo porostlé pěknými starými vistáriemi Wisteria sinensis, které byly v roce 2008 z důvodu opravy fasády vyřezány, ale počítá se s jejich obnovou.
Slatiňany
Blahník uvádí celkem 121 taxonů, z toho 35 jehličnanů a 86 listnáčů. Kromě zámeckého parku si všímá i zásobní zahrady, která se nachází severně od zámku, a v které rostou vzácné dřeviny Acer carpinifolia a Picea polita. Zásobní zahrada není přístupná, ale některé zajímavé druhy jsou vidět i přes plot, např. pěkná Paulownia tomentosa je vidět z cesty vedoucí od hostince a radnice ke kostelu a dále k samotnému zámku. Z pěšiny vedoucí přímo do zámku je dobře vidět Cercidiphyllum japonicum nebo Juglans nigra. Uvnitř zahrady rostou ze zajímavějších druhů Metasequoia glyptostroboides, Sequoiadendron giganteum, Kalmia latifolia.
Slatiňany
Zámecký park ve Slatiňanech byl považován za jednu z nejbohatších sbírek dřevin ve východních Čechách, bohužel léta špatné nebo nedostatečné péče se na něm negativně podepsala. Došlo k úbytku dřevin, především vzácnějších pěstovaných taxonů. Proti jižnímu průčelí zámku je dodnes zachován průhled lemovaný skupinkami solitérních dřevin doprovázejících louky, ale okrajové části parku byly v minulosti nedostatečně udržovány. Převážně při okrajích luk a prosvětlených místech se šíří Telekia speciosa. Park byl částečně poškozen i během silné vichřice, která se Chrudimskem přehnala 25. června 2008. Se změnou ve vedení zámku se snad i zámeckému parku začíná blýskat na lepší časy.
Slatiňany
Literatura: Blahník Z. (2004): Dřeviny zámeckého parku ve Slatiňanech u Chrudimi. Východočes. Bot. Zpr. 3: 5–8.
Fotografováno na podzim 2007 a na jaře 2009 a 2010.