Daniel Sloboda se narodil dne 20. prosince 1809 ve slovenské Skalici, zemřel 10. listopadu 1888 v Rusavě pod Hostýnem. Evangelický farář, botanik, etnograf, překladatel, švagr spisovatele a slovenského národního buditele Josefa Miloslava Hurbana (1817–1888), přítel básníka Jana Kollára (1793–1852) a sběratele národních písní Františka Sušila (1804–1868) – pro oba posledně jmenované sbíral lidové písně.

Sloboda

Studoval v Prešpurku (dnes Bratislava), od roku 1833 působil jako kaplan evangelického faráře v Myjavě, v roce 1837 se stal farářem v Rusavě pod Hostýnem na Moravě, kde působil následných 51 let. Svůj herbář údajně věnoval měšťanské škole v Holešově.
Jeho zásadní botanickou prací je Rostlinnictví, čili Návod k snadnému určení a pojmenování rostlin v Čechách, Moravě a jiných zemích Rakouského mocnářství domácích (Praha, nákladem Českého museum, u Fr. Řivnáče, 1852). Tato kniha je vlastně prvním českým botanickým klíčem. Obsahuje 736 stran a 48 stran úvodu. Sloboda v úvodu knihy říká, že na myšlenku vytvořit tuto určovací pomůcku ho vlastně přivedla německá Cüriesova kniha Anleitung die im mittleren und nördlichen Deutschland wildwachsenden und angebauten Pflanzen auf eine leichte und sichere Weise durch eigene Untersuchung zu bestimmen (Kittlitz, 1840). Nejdřív ji chtěl jen přeložit do češtiny, avšak nakonec z původních necelých 2000 druhů (589 rodů) se kniha zásluhou Slobodovou rozrostla na více než 3000 druhů (660 rodů). Do knihy ještě vlastně včlenil veškeré druhy z knihy Österreichs Flora (druhé vydání z roku 1814) Josepha Augusta Schultese (1773–1831). Česká jména rostlin převzal z Preslova Rostlináře a doplnil je o jména lidová. Nelze tedy říci, že by tento Slobodův klíč byl prací ryze původní. Určitě ale musíme ocenit Slobodovu obětavost, bez které by první český klíč nespatřil světlo světa pouhých 12 let po německém vzoru. E. Formánek o tomto klíči říká, že se těšil všeobecné oblíbenosti a velice zmnožil zalíbení ve vědě botanické jak v Čechách, tak i na Moravě. V rukopise zůstala Slobodova Květena okolí Rusavy (1867).
Sloboda
A mnohý milovník i pozorovatel přírody vida na suchých cestách, výletech, procházkách, zábavách nějakou neobyčejnou, zvláštní neb jakoukoli rostlinu, snadno se táže: jakž asi tato květina, tento strom se jmenuje, a nemá nikoho kdo by ho poučil. Potřebnosť tedy spisu, jenžby nedostatku tomuto vyhověti mohl, jest patrná. – D. Sloboda: Rostlinnictví, Předmluva. Praha 1852.

K zpytování nemají se příliš bujné, ale ani velmi útlé neb zakrpělé rostliny voliti. Všecky částky musejí dokonale vyvinuty býti. Jednotlivé, odtržené větévky mnohokráte nestačí k poznání a určení rostliny, musíť se ona hned od kořene šetrně prohlídnouti. – D. Sloboda: Rostlinnictví, kapitola O užívání následujících tabul při určování rostlin, a o pravidlech zde potřebných. Praha 1852.