Syn.: Solanum sodomeum L., Solanum hermanii Dunal
Česká jména: lilek sodomský (Presl 1846)
Čeleď: Solanaceae Juss. – lilkovité
Solanum linnaeanum
Rozšíření: Původně jihoafrický druh – od Kapska po Zimbabwe a Mozambik. V současnosti zavlečen do mnoha oblastí světa (Makaronésie, Mediterán, Havajské ostrovy), někde se dokonce stává problémovým invazivně se šířícím druhem (Nový Zéland, Austrálie). U nás byl v minulosti zaznamenán jen přechodně v okolí Prahy, Štětí, snad i Brna.
Ekologie: Roste na suchých svazích a xerotermních stráních, na písčinách, pastvinách, nejčastěji v pobřežním pásmu, také kolem cest, v blízkosti lidských sídel a skládek, na rumištích a úhorech.
Popis: Polokeř nebo keř, 50–350 cm vysoký, lodyha přímá, větvená, i s listy zřetelně ostnitá, zprvu chlupatá, později olysalá. Listy pravidelně peřenodílné až peřenosečné, v obrysu vejčité, až 13 cm dlouhé a 9 cm široké, úkrojky ve 2–3 párech, obvejčité, laločnaté, zaokrouhlené, nepříliš hustě oděné hvězdovitými chlupy. Květenství chudokvěté, kalich zvonkovitý, do 1/2 členěný, hvězdovitě chlupatý a ostnitý, za plodu nezakrývá bobuli. Koruna je pravidelná, kolovitá, červenofialová, 2,5–3 cm v průměru, ve střední Evropě kvete zhruba od července do září, v příhodnějších klimatických oblastech už od jara. Plodem je ve zralosti žlutá bobule.
Poznámka: Byť plody připomínají chutná rajčata, jsou jedovaté. V naší klimatické oblasti se tato rostlina chová jako jednoletá, nepřečká zimu.
Solanum linnaeanumSolanum linnaeanum
Solanum linnaeanum
Fotografováno dne 30. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, Ponta de São Lourenço).