Měli bychom si poctivě přiznat, že jakkoli jsou Čechy přeplněny kulturními skvosty prvořadého významu, skutečně významných památek přírodovědných, které by svým významem sahaly za místní, středoevropské hranice, máme poskrovnu. Jednou z nemnoha výjimek je národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní (mapa), kde přinejmenším velikost a mocnost křemelinového štítu je ojedinělá v rámci celé Evropy. Rezervace zde byla vyhlášena teprve v roce 1964 na ploše 221 ha, když byla konečně rozeznána mimořádná hodnota tohoto území. Ačkoli se jedná především o místo pozoruhodné z hlediska geologického, ani živá příroda nezůstává stranou a z místního hlediska se jedná i z tohoto pohledu o území významu prvořadého.
Soos - národní přírodní rezervace
Území rezervace prošlo složitým vývojem, v závěru značně ovlivněném člověkem, stopy jeho činnosti jsou více méně patrné dodnes. Nepřehlédnutelná silnice a koleje protínající území rezervace na dvě části jsou jen malou ukázkou toho, co se zde dělo dříve. Nákladní automobily, rozstřikující vazké bahno široko daleko, se snad již nikdy nevrátí. Další stopy jsou vidět na fotografiích v muzeu, lidé volně se procházející mezi mofetami jsou již také naštěstí minulostí. Nejcennější částí prochází naučná stezka s povalovým chodníkem, takže křemelinový štít s mofetami lze obdivovat pohodlně za každého počasí.
Soos - národní přírodní rezervace
Území rezervace lze z geologického hlediska rozdělit na několik částí a taktéž i rostlinstvo. Kolem křemelinového štítu, na kterém neroste nic, se rozprostírají slané močály a slaniska s charakteristickou, byť druhově chudou květenou. Většina druhů, a to i vzácnějších, se vyskytuje v hojném počtu. Jmenujme například rákos obecný (Phragmites australis), psineček psí (Agrostis canina), mochnu husí (Potentilla anserina), mléč rolní (Sonchus arvensis), pcháč bahenní (Cirsium palustre), sítinu smáčknutou (Juncus compressus), bařičku bahenní (Triglochin palustris), skřípinec Tabernaemontanův (Schoenoplectus tabernaemontani), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), sivěnku přímořskou (Glaux maritima) nebo ostřici oddálenou (Carex distans).
Soos - národní přírodní rezervace
Velkou plochu zde zabírají rašeliniště, opět s řadou typických druhů: suchopýrem úzkolistým (Eriophorum angustifolium), sítinou niťovitou (Juncus filiformis) a sítinou ostrokvětou (J. acutiflorus), vrbovkou bahenní (Epilobium palustre), violkou bahenní (Viola palustris), mochnou bahenní (Potentilla palustris), ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) a ostřicí obecnou (C. nigra), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba), vrbou plazivou (Salix repens), borovicí blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa), v rašelinných tůních pak loví masožravé bublinatky (Utricularia australis, U. minor).
Soos - národní přírodní rezervace
Na Soosu rostou také některé rostliny, známé spíše z vyšších poloh, např. sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) nebo prha chlumní (Arnica montana). V rašelinných březinách rostou další zajímavé druhy, např. hruštička menší (Pyrola minor), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida) nebo vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Další vstavačovitá rostlina, bradáček vejčitý (Listera ovata), roste dokonce na trávníku přímo u vstupu do rezervace.
Soos - národní přírodní rezervace
Při okrajích rezervace lze na vlhkých loukách potkat řadu běžných druhů, jako šťovík vodní (Rumex aquaticus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), čertkus luční (Succisa pratensis), smldník bahenní (Peucedanum palustre), děhel lesní (Angelica sylvestris), rdesno hadí kořen (Bistorta major), karbinec evropský (Lycopus europaeus), šišák hrálovitý (Scutellaria galericulata), vrbinu obecnou (Lysimachia vulgaris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), z keřů krušinu olšovou (Frangula alnus). Rdest alpský (Potamogeton alpinus) lze nalézt v tůních po těžbě kaolínu, pomněnku různobarvou (Myosotis discolor) v okolí nezpevněných cest. Na čertkus je zde vázána významná populace naturového hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia), vyskytuje se zde i další vzácnější hnědásek, a sice hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina). Zdejší proslulý prstnatec (Dactylorhiza curvifolia) již bohužel patří minulosti. Ze Soosu jsou uváděny i další zajímavé druhy, např. kuřinka solná (Spergularia salina), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), tolije bahenní (Parnassia palustris) nebo hadí mord maloúborový (Scorzonera parviflora).
Soos - národní přírodní rezervace
Fotografováno dne 5. 8. 2012.