Syn.: Clavaria crispa Wulfen, Manina crispa Scop., Masseeola crispa (Wulfen) Kuntze, Sparassis radicata Weir
Česká jména: kotrč kadeřavý (Antonín 2006)
Slovenská jména: kučierka veľká (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Sparassidaceae Herter – kotrčovité
Sparassis crispa
Rozšíření: Je rozšířen téměř v celém mírném pásmu severní polokoule.
Ekologie: Roste u paty kmenů jehličnanů, především borovic ve starších borových lesích nebo u jednotlivých stromů, v pásmu od nížin do hor. Objevuje se v červenci až listopadu. Způsobuje dosti intenzivní hnilobu kořenů a kmenů, hniloba postupuje po kmeni až do třímetrové výšky. Napadené dřevo výrazně voní terpentýnem.
Sparassis crispa
Popis: Plodnice jsou téměř kulovité, široké většinou 20–35 cm, s váhou až kolem 1 kg. Vzhledem připomínají mozek, jsou tvořené mnoha rozvětvenými plochými větvičkami na koncích kadeřavými, vyrůstajícími ze silného bělavého třeně ponořeného v půdě. V mládí jsou bělavé, krémové, později barva přechází až do okrově hnědé, okraje hran na koncích větvení starších plodnic mohou mít tmavší odstín. Výtrusorodá vrstva (hymenium) se tvoří ponejvíce na spodní straně plochých konců větviček. Dužnina je bílá, voskovitá, vůně kořenitá, chuť příjemně oříšková. Výtrusný prach je světle okrový, výtrusy světle žluté až bezbarvé, krátce elipsoidní, tenkostěnné, hladké, s tukovou kapkou.
Záměny: Podobné jsou vzácnější druhy kotrč Němcův (Sparassis nemecii), rostoucí u paty kmene starších jedlí, a kotrč štěrbákový (Sparassis brevipes), jehož plodnice je živěji zbarvená a roste na kořenech dubů a buků. Oba mají konce větviček klínovitě se rozšiřující a jen zvlněné, nikoliv kadeřavé.
Využití: Dobrá jedlá houba, uplatňující se v mnoha kuchyňských úpravách, jako je falešná dršťková polévka, smažené řezy i nejrůznější směsi se zeleninou. Dobře se suší.
Sparassis crispa
Sparassis crispa
Sparassis crispa
Fotografováno dne 8. 9. 2012 (u Zruče nad Sázavou).