Čeleď: Sphagnaceae Dumort. – rašeliníkovité
Sphagnum fimbriatum
Rozšíření: Holarktický druh zasahující až do Kalifornie, Marylandu, Zakavkazí, Himálaje a do Japonska. Dále v nejjižnější části Jižní Ameriky, v jižní Africe a na Novém Zélandu.
V ČR roztroušeně na vhodných stanovištích, převážně v pahorkatinách a nižších horských polohách po celém území, zasahuje i do nížin. Nezasahuje do vyšších nadmořských výšek.
Ekologie: Většinou v jehličnatých lesích, kde roste na trvale zamokřených nebo pomáčených místech, kolem potůčků, na prameništích, kde vytváří kompaktní polštáře. Dále často na nepříliš zamokřených rašelinných lukách, prakticky nikdy na vrchovištích (vyjma laggových partiích).
Sphagnum fimbriatum
Popis: Rostliny dosti veliké, volné, štíhlé, často chabé, 8–30 cm dlouhé, obvykle sytě zelené, pouze zřídka nažloutlé či nahnědlé, nikdy nejsou načervenalé, hlavička slabě vyklenutá nebo i plochá, často s nápadně vyčnívajícími pupeny. Lodyhy tenké, 0,4–0,6 mm, s hyalodermis 2–3vrstevnou, buňky hyalodermis s 1–3 póry. Sklerodermis zelená. Svazečky větví obvykle oddálené, po 3–4 větvích; odstávající 2 větve obvykle dlouhé, ztenčené, někdy slabě zakřivené, převislé větve dlouhé a tenké. Lodyžní listy široce lopatovité, ze zúžené báze směrem vzhůru rozšířené, 0,6–1,3 mm dlouhé a na bázi 0,5–1,3 mm široké, často širší než delší, v celé horní části i po stranách silně třásnité. Hyalocyty často 1–2krát přepažované, bez vzpěr, okrajový lem listů na bázi silně rozšířený. Hyalocyty lodyžních listů obvykle bez pórů. Větevní listy 0,8–1,8 mm dlouhé a 0,5–1,1 mm široké, široce vejčité až vejčitě kopinaté, v horní části vehnuté, na špičce uťaté, přilehlé až odstálé. Chlorocyty na průřezu dlouze lichoběžníkové až téměř obdélníkové (širší část na vnitřní straně listů), většinou oboustranně volné. Póry na vnější straně hyalocyt poměrně četné, velké (5–15 µm) poblíž stěn, na vnitřní straně menší (8–10 µm), méně časté póry. Většinou jednodomý, autoický druh, často plodný. Samčí větévky poněkud kyjovitě ztloustlé. Výtrusy žlutohnědé, 25–30 µm.
Sphagnum fimbriatum
Sphagnum fimbriatumSphagnum fimbriatum
Sphagnum fimbriatum
Záměny: Druh je poměrně variabilní, ale v terénu jej lze poznat podle velmi štíhlých sytě zelených rostlin. Větve jsou výrazně tenké a dlouhé (jako pavoučí nohy). I v terénu lze pomocí lupy vidět, že lodyžní listy jsou lopatovitě široké, třásnité. Někdy mívá výrazně vyklenuté hlavičky. V terénu zaměnitelný snad jen se Sphagnum girgensohnii, s kterým často roste společně. Ten však má robustnější rostliny, větve v hlavičce jsou silnější a kratší a při pohledu z vrchu hlavičky připomínají hvězdičky. Tento druh nemá tak široce lopatovité lodyžní listy.
Sphagnum fimbriatum
Fotografováno dne 16. 9. 2009 (poblíž Kameniček, plodné rostliny), v srpnu 2005 (v Teplickém skalním městě) a 20. 11. 2012 (jižně od Svratky).