SPHAGNUM MAGELLANICUM Brid. – rašeliník prostřední / rašelinník

Syn.: Sphagnum medium Limpr.
Čeleď: Sphagnaceae Dumort. – rašeliníkovité

Sphagnum magellanicum

Rozšíření: Druh hojný na severní polokouli. Z Holarktidy zasahuje přes Andy až do Ohňové země a na Falklandy. Roste v jižní Africe a na Madagaskaru. Dále střední a východní Asie, Austrálie, Nový Zéland a některé antarktické ostrovy.
V Česku hojný ve všech horských a podhorských oblastech s vrchovišti a rašelinnými lesy. Rovněž na Třeboňsku, ojediněle i na rašeliništích nižších poloh, například v pískovcových skalních městech.

Ekologie: Druh ombrotrofních vrchovišť, kde vytváří bulty, dále hojný v rašelinných borech i smrčinách, kde tvoří spíše souvislé koberce. I zde však vyhledává sušší místa a roste nejčastěji na nějakém kopečku. Vzácněji roste i na lučních rašeliništích, na skalách apod.

Sphagnum magellanicum

Sphagnum magellanicum

Popis: Rostliny statné, tvořící rozsáhlé volné koberce nebo kompaktní polštáře, 10–30 cm dlouhé, většinou nachové, nafialovělé, vzácněji růžové až zelené (obvykle alespoň malá část rostlin s nachovým nádechem, pouze lesní modifikace v silném zástinu čistě zelené). Lodyhy s hyalodermis 3–4vrstevnou, vyztuženou nehojnými spirálními vzpěrami, buňky hyalodermis poměrně krátké, čtvercové až šestiboké, obvykle pouze s 1–2 póry. Sklerodermis hnědavě purpurová. Svazečky větví obvykle po 4(–5), 2 odstávající a 2(–3) převislé; odstávající větve oddálené nebo hustě nahloučené, vzpřímené, na koncích uťaté, delší než převislé větve. Lodyžní listy jazykovité až lopatkovité, 1,0–2,0 mm dlouhé a 0,7 – 0,9 mm široké, v horní části vehnuté a nepatrně třásnité. Hyalocyty většinou nepřepažované, nejvýše v dolní části listu přepažované, většinou bez vzpěr (fibril) nebo se vzpěrami v horní části listu. Poměrně velké póry jsou na vnější straně listů poblíž okraje hyalocyt. Větevní listy široce oválné až vejčité, silně člunkovitě vyduté, 1,0–2,0 mm dlouhé a 1,0–1,5 mm široké, kápovité, na horním okraji zoubkované, dovnitř vehnuté, obvykle přilehlé nebo jen slabě odstávající, vzájemně se kryjící. Chlorocyty na průřezu drobné, eliptické, uložené uprostřed listů a oboustranně zcela hyalocystami uzavřené, tenkostěnné. Póry hojnější na vnější straně listů, 10–20 µm. Dvoudomý druh. Samčí větévky purpurově zbarvené. Zřídka plodný. Výtrusy žluté, jemně papilnaté, asi 25–30 µm.

Záměny: Tento druh patří do sekce Sphagnum, jejíž zástupci se od ostatních sekcí liší svojí robustností. V rámci této sekce se dá makroskopicky dobře rozeznat podle svého červeného zbarvení, stačí jen náznak purpurové nebo nachové barvy. Čistě zelené rostliny, obvykle s uťatými a poměrně krátkými větvemi (nikoliv prodlouženými a postupně zúženými) lze makroskopicky zaměnit za některé další druhy sekce (Sphagnum affine, S. centrale, S. palustre). Od těch lze tento druh odlišit podle krátkých buněk lodyžní hyalodermis obvykle pouze s 1–2 póry a jednoznačné je postavení chlorocyt ve větevních listech.

Sphagnum magellanicum

Fotografováno dne 3. 10. 2009 (Česko, PR Ranská jezírka).