Syn.: Spigelia australis L. B. Sm., Spigelia chamaedryoides Kraenzl., Spigelia intermedia Arechav., Spigelia palmeri Rose, Spigelia rubelliana Arechav., Spigelia scabra Cham. et Schltdl., Spigelia uruguaya Arechav.
Česká jména: kalanka (Presl 1846)
Čeleď: Loganiaceae R. Br. ex Martius – kulčibovité
Rozšíření: Neotropický druh s rozlehlým areálem sahajícím od středního Mexika přes celou Střední Ameriku a sever Jižní Ameriky až po jižní Brazílii a severní Argentinu. Botanikové Chamisso a Schlechtendal publikovali v jediné práci současně druhy Spigelia humboldtiana a S. scabra, ty jsou v současnosti spojovány do taxonu jediného. Zatímco většina mezinárodních botanických databází upřednostňuje jméno S. scabra, národní květeny z oblasti výskytu druhu téměř svorně preferují jméno zde uvedené.
Ekologie: Roste v tropických stálezelených i poloopadavých lesích a lesních lemech, v křovinách, na březích vodních toků, často se objevuje na stanovištích narušovaných lidskou činností, může stoupat až do nadmořské výšky okolo 2200 m.
Popis: Vytrvalá bylina až polokeřík, 10–70 cm vysoký. Lodyha je vystoupavá až přímá, jednoduchá nebo větvená, lysá nebo řídce chlupatá. Listy vyrůstají v přeslenu nebo jsou vstřícné, krátce řapíkaté, eliptické, kopinaté až vejčité, 2–10 cm dlouhé a 0,8–4,5 cm široké, na bázi klínovité, zaokrouhlené až skoro uťaté, na vrcholu špičaté, lysé či řídce chlupaté. Květenstvím je obvykle jediný terminální hrozen, 3–13 cm dlouhý, 6–35květý; kališní lístky jsou úzce kopinaté, 2–4 mm dlouhé, lysé; koruna je nálevkovitá, bílá, někdy růžově naběhlá, lysá, korunní trubka je 9–19 mm dlouhá, cípy jsou vejčité, 3–4 mm dlouhé. Plodem je tobolka, až 4 mm dlouhá.
Poznámka: K rodu Spigelia je v současnosti započítáváno na 90 druhů, všechny se vyskytují v Novém světě, byly však zavlečeny (Spigelia anthelmia) i na polokouli východní.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 9. 3. 2014 (Panama, Isla Bastimentos).