Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Stachys venezuelana
Rozšíření: Druh s nevelkým areálem v nejsevernější části jihoamerických vysokých And. Znám je pouze z několika horských skupin na severozápadě Venezuely ve státech Mérida a Trujillo.
Ekologie: Provází vegetaci formace páramo, její rozvolněné křovinaté typy. Lokality leží v nadmořské výšce 3000–3900 m.
Stachys venezuelana
Popis: Vytrvalá bylina vysoká do 50 cm; lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, odstále žláznatě chlupaté. Listy jsou vstřícné, řapík je 0,5–1,3 cm dlouhý; čepel je vejčitá až široce vejčitá, až 3,5 cm dlouhá a 2 cm široká, na bázi srdčitá, na okraji vroubkovaná, na vrcholu tupě špičatá. Květy jsou téměř přisedlé, uspořádané obvykle po 6 v lichopřeslenech; listeny jsou čárkovitě kopinaté; kalich je trubkovitý až zvonkovitý, s trubkou 3–4 mm dlouhou a cípy kopinatými, asi 2,5 mm dlouhými; koruna je pyskatá, asi 1 cm dlouhá, sytě růžová, korunní trubka je 7–8 mm dlouhá, horní pysk je zaokrouhlený až nezřetelně vykrojený, asi 3 mm dlouhý, dolní pysk je trojlaločný, prostřední lalok je obvejčitý, asi 3,5 mm dlouhý, postranní laloky jsou okrouhlé; tyčinky jsou 4; gyneceum srůstá z 2 plodolistů. Plodem jsou tvrdky ukryté ve vytrvalém kalichu.
Stachys venezuelana
Stachys venezuelana
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 8. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).