Syn.: Stellaria dilleniana Moench, Stellaria fennica (Murb.) Perf., Stellaria glauca With., Stellaria hsinganensis Kitag.
Česká jména: hvězdnice bahní (Opiz 1852), ptačinec sivý (Domin-Podpěra 1928), ptačinec bahenní (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: hviezdica močiarná (Dostál 1950), hviezdica močiarna (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité
Stellaria palustris
Rozšíření: Eurasijský druh. V Evropě v mírném a submeridionálním pásmu, na sever do Irska a jižní Skandinávie, na jih po Pyreneje, Korsiku, severní Itálii a Bulharsko. V Asii v mírném pásmu. U nás hojněji v nížinách Polabí a moravských úvalů, ve středních polohách v Ostravské pánvi, v některých rybničních oblastech, jinde roztroušeně nebo chybí.
Ekologie: Slatinné louky a slatiniště, rákosiny a mokřiny s převahou vysokých ostřic, na okrajích eutrofních vod.
Stellaria palustris
Popis: Vytrvalé, zpravidla nasivělé byliny s tenkým plazivým oddenkem. Lodyhy obvykle 15–45 cm vysoké, jednoduché, řidčeji větvené, jednotlivé nebo v řídkých trsech, přímé nebo chabé a poléhavé, čtyřhranné, nevýrazně rýhované, lysé. Listy čárkovitě kopinaté až čárkovité, špičaté, mírně zúženou a na okrajích lysou bází přisedlé, s vyniklou střední žilkou, v úžlabí často se svazečky listů nebo krátkými sterilními větévkami. Květy až 1,3 cm v průměru, dlouze stopkaté, v koncových, řídkých vidlanech. Listeny vejčitě kopinaté až čárkovitě kopinaté, blanité, bělavé, s úzkým zelenavým nebo nahnědlým středním proužkem, na okrajích lysé. Kališní lístky vejčitě kopinaté, korunní lístky téměř dvoudílné, zpravidla zřetelně delší kališních. Plodem je tobolka. Druh kvete od května do srpna.
Záměny: Podobný ptačinec trávovitý (Stellaria graminea) lze spolehlivě odlišit podle brvitých (alespoň při bázi) okrajů listenů a vnějších kališních lístků.
Ohrožení a ochrana: Druh patří k silně ohroženým druhům České republiky (C2b). Na Slovensku patří k zranitelným druhům (VU).
Stellaria palustrisStellaria palustris
Fotografováno dne 21. 5. 2011 (u Záboří nad Labem).