Hostýnské vrchy, Stráň – přírodní památka

Na severozápadním úbočí Hostýnských vrchů, jen několik set metrů od horního okraje obce Slavkov pod Hostýnem (okres Kroměříž), se rozprostírá přírodní památka Stráň, vyhlášená v roce 1992, s celkovou výměrou 8,6358 ha (mapa). Je to travnatý svah se solitérními lipami a několika skupinami borovic. V nadmořské výšce 450 až 580 m je zde chráněn polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk a pastvin, vyznačující se výskytem ohrožených druhů rostlin, především vstavačovitých. Louka vklíněná do zalesněného svahu má také velký krajinářsko-estetický význam.
Hostýnské vrchy, Stráň
Přestože byla v minulosti lokalita značně ovlivněna pastvou a sečí, najdeme zde mnohé chráněné a ohrožené druhy rostlin. Z vstavačovitých především brzy zjara kvetoucí vstavač bledý (Orchis pallens), dále vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. speciosa), vzácněji zde kvete také rudohlávek kukačka (Anacamptis morio), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), bradáček vejčitý (Listera ovata), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia).
Hostýnské vrchy, Stráň
Vyskytuje se zde také kriticky ohrožený snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum), který roste v ČR kromě Hostýnských vrchů už jen v severní části Bílých Karpat.
Z dalších vzácných druhů zde najdeme dnes již mizející hořeček nahořklý (Gentianella amarella), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), hořec křížatý (Gentiana cruciata). V hojném počtu prvosenka jarní (Primula veris), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jetel horský (Trifolium montanum), kručinka barvířská (Genista tinctoria), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), dále lilie zlatohlavá (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), jalovec obecný (Juniperus communis).
Hostýnské vrchy, Stráň
Při okrajích lokality rostou lesy tvořené nepůvodními druhy, jako smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V přírodní památce nelze přehlédnout věkovité solitérní lípy srdčité (Tilia cordata), které byly poškozeny silnou vichřicí v srpnu 2001.
Hostýnské vrchy, Stráň
V minulosti bylo takových luk na svazích Hostýna podstatně více. Byly využívány k pastvě především hovězího dobytka. Lokalita přírodní památky byla v 80. letech 20. století částečně kosena, později nebyla využívána vůbec a zarůstala náletovými dřevinami (hloh, lípa, borovice lesní). V současné době je převážná část lokality pravidelně kosena a jsou odstraňovány náletové dřeviny. Nejvýznamnější plochy jsou koseny ručně, ostatní horskou sekačkou. Výrazně zredukovány byly borovicové hájky ve střední části svahu. To vše se příznivě projevilo zejména na posílení populace vstavače bledého. Do budoucna je připravována kombinace kosení s pastvou ovcí a také zvětšení území o další zhruba 4 ha.
Lokalita je částečně ohrožena turistickým ruchem, jelikož podél hranice území prochází pěšina napojující se na jejím horním okraji na značenou turistickou stezku vedoucí na poutní místo sv. Hostýn. Nezalesněný terén také láká cyklisty k přímým sjezdům, čímž jsou luční porosty poškozovány.
Přírodní památka Stráň je součástí území, které bylo navrženo k doplnění národního seznamu Evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.
Hostýnské vrchy, Stráň