Brněnská Stránská skála je svérázným místem smíru mezi člověkem a přírodou. Šrámy, které jí kdy člověk uštědřil, se zde podivuhodně ztrácejí, stávají se z nich jen doklady potvrzující starou pravdu, že totiž člověk a příroda jedno jsou.
Stránská skála
Zdejší osídlení je prastaré. V paleontologických a archeologických kruzích je Stránská skála známá především jako lokalita s nejstarším doloženým užíváním ohně ve střední Evropě lidmi druhu Homo erectus. Po dlouhá staletí se zde těžíval krinoidový vápenec jako dekorační kámen pro stavby v širokém okolí, později se stránskoskalský vápenec používal i pro pálení vápna.
Za poslední světové války se tady razily štoly, do nichž se měly nastěhovat tovární haly se zbrojní výrobou. S člověkem si tedy tento vrch zadal nesčetněkrát.
Stránská skála
Přes všechny tyto skutečnosti patří Stránská skála k botanicky nejhodnotnějším lokalitám Brna, vždyť v minulosti byl údajně na tomto místě zaznamenán výskyt 578 druhů rostlin.
V nižších křovinatých partiích skály vykvétají s novým jarem typicky hajní rostlinné druhy. Bělají se zde zapalice žluťuchovité (Isopyrum thalictroides), modravě lesknou jaterníky (Hepatica nobilis) a svými ostruhami třepetají dymnivky (Corydalis cava).
Step ve střední časti Stránské skály však v této době patří konikleci velkokvětému (Pulsatilla grandis). Při naší jarní návštěvě jitřní jinovatka na jejich květech vytvářela něžný protějšek k bělosti strmých stěn zdejšího jurského vápence. Žlutě mezi tou bělomodrofialovou nádherou pobíhají kvítky mochny písečné (Potentilla arenaria) a příznivce tučnicovitých jistě potěší hojný výskyt ke skále přitlačených rozet netřesků (Jovibarba globifera) a chomáčů rozchodníků (Sedum album, Sedum acre), vše za doprovodu loňských lodyh česneku žlutého (Allium flavum).
Stránská skála
Ze skalních štěrbin vyhání své klásky ke světlu pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) a ostré stěny v horní části lomu jsou údajně i domovem posledního brněnského exempláře tařice horské (Alyssum montanum).
Stránská skála
Později se skála zasvítí květy bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum), lnu tenkolistého (Linum tenuifolium), modřence chocholatého (Muscari comosum), čistce přímého (Stachys recta), hlaváče žlutavého (Scabiosa ochroleuca), svízele syřišťového (Galium verum), hvězdnice zlatovlásku (Galatella linosyris), šalvějí, kavylů a řady dalších druhů.
Stránská skála
Výjimečnost Stránské skály přitahovala člověka od nepaměti, ať již to byla její minulost spojená s lidským konáním, či s přírodním bohatstvím.

Vybrané druhy rostlin Stránské skály:

Acinos arvensis – pamětník rolní
Agrimonia eupatoria – řepík lékařský
Allium flavum – česnek žlutý
Anthericum ramosum – bělozářka větevnatá
Anthyllis vulneraria – úročník bolhoj
Arrhenatherum elatius – ovsík vyvýšený
Artemisia vulgaris – pelyněk černobýl
Asplenium ruta-muraria – sleziník routička
Astragalus danicus – kozinec dánský
Astragalus onobrychis – kozinec vičencovitý
Berteroa incana – šedivka šedá
Brachypodium pinnatum – válečka prapořitá
Briza media – třeslice prostřední
Bromus erectus – sveřep vzpřímený
Bupleurum falcatum – prorostlík srpovitý
Campanula rapunculoides – zvonek řepkovitý
Campanula sibirica – zvonek sibiřský
Capsella bursa-pastoris – kokoška pastuší tobolka
Carex caryophyllea – ostřice jarní
Carex humilis – ostřice nízká
Carex michelii – ostřice Micheliova
Carlina acaulis – pupava bezlodyžná
Carlina vulgaris – pupava obecná
Centaurea scabiosa – chrpa čekánek
Centaurea stoebe – chrpa latnatá
Chamaecytisus ratisbonensis – čilimník řezenský
Chamaecytisus virescens – čilimník zelenavý
Cichorium intybus – čekanka obecná
Clematis vitalba – plamének plotní
Clinopodium vulgare – klinopád obecný
Cornus mas – dřín jarní
Cornus sanguinea – svída krvavá
Corydalis cava – dymnivka dutá
Corylus avellana – líska obecná
Cytisus nigricans – čilimník černající
Dactylis glomerata – srha laločnatá
Dianthus pontederae – hvozdík Pontederův
Echium vulgare – hadinec obecný
Erophila verna – osívka jarní
Euphorbia cyparissias – pryšec chvojka
Euphorbia helioscopia – pryšec kolovratec
Festuca pratensis – kostřava luční
Festuca rubra – kostřava červená
Festuca valesiaca – kostřava walliská
Galatella linosyris – hvězdnice zlatovlásek
Galium verum – svízel syřišťový
Hepatica nobilis – jaterník podléška
Holosteum umbellatum – plevel okoličnatý
Inula conyzae – oman hnidák
Isopyrum thalictroides – zapalice žluťuchovitá
Jovibarba globifera – netřesk výběžkatý
Knautia arvensis – chrastavec rolní
Lepidium campestre – řeřicha chlumní
Linum tenuifolium – len tenkolistý
Lotus corniculatus – štírovník růžkatý
Medicago falcata – tolice srpovitá
Melilotus officinalis – komonice lékařská
Muscari comosum – modřenec chocholatý
Onobrychis viciifolia – vičenec ligrus
Potentilla arenaria – mochna písečná
Prunus spinosa – trnka obecná
Pulsatilla grandis – koniklec velkokvětý
Reseda lutea – rýt žlutý
Salvia nemorosa – šalvěj hajní
Salvia pratensis – šalvěj luční
Sanguisorba minor – krvavec menší
Scabiosa canescens – hlaváč šedavý
Scabiosa ochroleuca – hlaváč žlutavý
Sedum acre – rozchodník ostrý
Sedum album – rozchodník bílý
Seseli hippomarathrum – sesel fenyklový
Seseli osseum – sesel sivý
Sesleria caerulea – pěchava vápnomilná
Silene otites – silenka ušnice
Silene vulgaris – silenka nadmutá
Stachys recta – čistec přímý
Stipa capillata – kavyl vláskovitý
Thesium arvense – lněnka rolní
Thymus praecox – mateřídouška časná
Tragopogon orientalis – kozí brada východní
Trifolium pratense – jetel luční
Verbascum phlomoides – divizna sápovitá
Veronica teucrium – rozrazil ožankový
Stránská skála
Fotografováno v letech 2003 až 2005.