Syn.: Streptocarpus angovensis A. DC., Streptocarpus buchenovii Vatke
Česká jména: krutiplod (Polívka 1901), tořívka (Těšitel 1927), krutiplod, tořivka, streptokarpus (Mareček 2001)
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité
Streptocarpus hilsenbergii
Rozšíření: Endemit Madagaskaru, vyskytuje se ve vyšších polohách východní části ostrova, byl hlášen z provincií Antananarivo a Fianarantsoa. Kromě nominátní variety bývá rozlišována ještě varieta S. h. var. angustifolius, zřejmě úzce endemická. Na tomto ostrově najdeme asi 42 druhů rodu Streptocarpus, z nichž 40 je endemických. Domovem celého rodu je Afrika, v její tropické části se vyskytuje zhruba 140 druhů tohoto rodu.
Ekologie: Roste na skalnatých stanovištích ve vlhkých tropických lesích, v nadmořské výšce od 1100 až do 2000 m. Kvete od března do listopadu.
Popis: Vytrvalá bylina, 15–60 cm vysoká. Lodyha je přímá, na bázi dřevnatá. Listy jsou vstřícné, řapíky 5–25 mm dlouhé, žláznaté, čepele eliptické až kopinaté, 20–65 mm dlouhé a 7–35 mm široké, obvykle tupé, vzácněji na vrcholu špičaté, na okraji zubaté, chlupaté. Květenství vyrůstá z paždí listů, jeho stopka je 25–100 mm dlouhá; listeny jsou čárkovité, asi 3 mm dlouhé; kališní cípy jsou 3–7 mm dlouhé, žláznatě chlupaté; koruna je dvoupyská, 25–45 mm dlouhá, modrofialová až fialová, poněkud zakřivená, žláznatě chlupatá, korunní trubka je 20–30 mm dlouhá, laloky horního pysku 3 × 6 mm, dolní pysk je až 15 mm dlouhý a 24 mm široký, střední lalok až 9 mm dlouhý, postranní jsou kratší. Plod je 30–35 mm dlouhý a jen 2 mm široký, spirálovitě kroucený.
Poznámka: Rodové jméno se skládá z řeckých slov streptos (kroucený) a karpos (plod), naznačuje tedy podobu plodu těchto rostlin. Druhové jméno odkazuje na německého přírodovědce Karla Theodora Hilsenberga (1802–1824), který se zasloužil o poznání květeny Madagaskaru a Mauricia.
Streptocarpus hilsenbergii
Streptocarpus hilsenbergii
Streptocarpus hilsenbergii
Fotografovala Ljuba Procházková, dne 30. 10. 2014 (Madagaskar, NP Ranomafana).