Na západ od Františkových Lázní (mapa) se nalézá soustava rybníků, mokřadů a podmáčených lesů, o níž je již delší dobu známo, že zde rostou i různé vzácné rostliny. K jejich ochraně – a též k ochraně vzácných druhů živočichů – byla vybrána nejzachovalejší část a v roce 1997 zde byla na ploše 24 ha zřízena přírodní rezervace, nazvaná právě podle jednoho z rybníků. Původním popudem k ochraně byl snad fytogeograficky významný nález šichy černé (Empetrum nigrum), časté spíše v horských oblastech. Teprve podrobný průzkum ukázal, že je území přírodní rezervace cennější, než se zprvu zdálo.
Studna u Lužné
Rybníky a rašelinné tůně jsou obklopeny lesy různé kvality, převažuje smrk (Picea abies), sosna (Pinus sylvestris) a břízy (Betula pendula, B. pubescens), v bylinném patře rostou druhy jako brusnice (Vaccinium vitis-idaea, V. myrtillus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), vřes (Calluna vulgaris), již zmiňovaná šicha černá, uváděn je též vřesovec pleťový (Erica carnea). Z keřů je typická krušina olšová (Frangula alnus), na okrajích lesů zaujme např. řebříček bertrám (Achillea ptarmica).
Studna u Lužné
Největší, rohlíkovitě zahnutý rybník postupně od okrajů zarůstá typickými druhy, jako jsou halucha vodní (Oenanthe aquatica), zevar vzpřímený (Sparganium erectum), šípatka střelolistá (Sagittaria sagittifolia), tajnička rýžovitá (Leersia oryzoides), mochna bahenní (Potentilla palustris), sítina rozkladitá (Juncus effusus), bublinatka jižní (Utricularia australis), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula), leknín bělostný (Nymphaea candida) aj.
Studna u Lužné
Mokřad pod hrází tohoto rybníka nabízí typickou květenu, jmenujme pcháč bahenní (Cirsium palustre), vrbinu obecnou (Lysimachia vulgaris), blatouch bahenní (Caltha palustris), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), karbinec evropský (Lycopus europaeus), čertkus luční (Succisa pratensis), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), kyprej vrbici (Lythrum salicaria), olešník kmínovitý (Selinum carvifolia), smldník bahenní (Peucedanum palustre), svízel bahenní (Galium palustre) a svízel prodloužený (G. elongatum), vachtu třílistou (Menyanthes trifoliata), přesličku poříční (Equisetum fluviatile), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), snad zde roste také prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).
Studna u Lužné
Nejcennější jsou ovšem zrašeliněné tůně v jihovýchodní části rezervace. Roste zde řada ostřic (Carex nigra, C. vesicaria, C. rostrata), uváděny jsou i vzácnější druhy ostřice přioblá (C. diandra) a plstnatoplodá (C. lasiocarpa), dále zde roste violka bahenní (Viola palustris), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyně (Vaccinium uliginosum), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a na nejnepřístupnějším místě dokonce rosnatka prostřední (D. intermedia). Tůně jsou doslova přeplněny bublinatkami, vzhledem k obtížím s jejich určováním se spoléháme na literární prameny, které nejčastěji uvádějí čtyři druhy (Utricularia australis, U. minor, U. ochroleuca, U. intermedia). Kromě bublinatek v nich najdeme rdest vzplývavý (Potamogeton natans) nebo vzácný zevar nejmenší (Sparganium natans).
Studna u Lužné
Zmínit též můžeme nedaleké soukromé (a oplocené) sádky u Městského rybníka, které ukrývají skutečné poklady. Zmiňme kalužník šruchový (Peplis portula), ostřici českou (Carex bohemica), bahničku jehlovitou (Eleocharis acicularis) a vejčitou (E. ovata), blatěnku vodní (Limosella aquatica), úpor šestimužný (Elatine hexandra) a především kriticky ohroženou masnici vodní (Tillaea aquatica). Všechny uvedené vzácné druhy dokládají, že donedávna floristicky podceňovaná oblast západních Čech může nabídnou mnohem více, než jen dobře známé hadcové endemity.
Studna u Lužné
Fotografováno dne 2. 9. 2013.