Rozhlédla se po mýtině, která se rozkládala na úbočí kopce. Byla ze tří stran obklopena duby a platany. Platany právě odhazovaly létající semínka, která se líně snášela na dlouhý pás zahrady… medové světlo, padající vrtulky, tančící včely.“ – Terry Pratchett: Klobouk s oblohou.
Čtenář nemusí být přímo botanik, stačí trochu pozorovacích schopností, aby zjistil, že v tomto popisu platanů něco zaskřípe. Platanová semínka mají létací chmýří, nejsou to vrtulky. Naopak vrtulky, tedy dvojnažky, mají javory.
A jsme zase u jedné překladatelské legendy: po cedrech a cypřiších tu máme strom se jménem sykomora, anglicky sycamore. Při pečlivějším pohledu do slovníku se objeví tyto možnosti: smokvoň (druh fíkovníku), fíkovník, javor klen, v americké angličtině platan.
Někteří překladatelé se problému vyhnou tak, že v českém textu ponechají sykomoru. Tím dají i evropské krajině nádech exotiky, protože toto slovo odpovídá druhu Ficus sycomorus. Je to strom, který pochází z Afriky a je od pradávna pěstovaný. Původní je v oblasti jižně od Sahary a v jižní Arábii, dnes je běžný např. v Egyptě, kde byl považován za posvátný strom a jeho dřevo se používalo na výrobu rakví. Dorůstá velikosti 15–20 m, má hustou kulatou korunu, listy více méně srdčité, většinou 14 cm dlouhé a 10 cm široké. Plod je jedlý fík, asi 3 cm v průměru (menší než u smokvoně Ficus carica). Kůra (borka) je zelenožlutá až oranžová a loupe se v papírovitých pruzích, pod nimi je vidět světlejší vrstva kůry. Jako ostatní fíkovníky má v pletivech mléčnice s latexem. Tento strom je vzpomínán i v bibli.
Platan
Jiní překladatelé mají raději platan. Z amerických druhů platanů se v Evropě nejčastěji objevuje Platanus occidentalis (American sycamore, platan západní), původní ve východním Středozemí je Platanus orientalis, platan východní. U nás se v parcích pěstuje nejčastěji odolnější kříženec Platanus ×hispanica, platan javorolistý. Všechny platany mají velké dlanité listy a jejich kůra se v plátech loupe a odhaluje spodní světlejší vrstvu kůry. Plody jsou drobné oříšky s chmýrem, složené v kulovitých květenstvích.
Ve volné přírodě Evropy střední, ale i Anglie, lze tedy očekávat třetí dřevinu – javor klen (Acer pseudoplatanus), který má dlanité listy a u starých stromů se loupe kůra v plátech. Plody jsou dvounažky, rozpadají se na jednotlivé nažky s křídlem, které padají pomalu k zemi jako vrtulka.
Acer platanoides
Všechny jmenované stromy mají tedy více méně dlanité listy a loupe se jim kůra. O který z nich se jedná, to lze odhadnout podle kontextu. Při popisu plodů je to celkem jasné (dužnatý fík, drobný oříšek s chmýrem, nažka s křídlem). Jinak jsou rozhodující klimatické podmínky země, o které se píše.
Lze jenom doufat, že překladatelé konečně pochopí, že i charakteristika prostředí pomocí popisu rostlin je pro vyznění literárního díla podstatná.