Čeleď: Boraginaceae Juss. – brutnákovité

Rozšíření: Střední Evropa (jižní Německo, Alpy, Česko, Slovensko, jižní Polsko). Dříve byl uváděn jako druh se širším rozšířením v oblasti od Španělska až po Ukrajinu. V současnosti se rozlišují na západě i východě tohoto širšího areálu jiné příbuzné druhy. Byl zavlečen do severovýchodní části USA. U nás se vyskytuje především v karpatské oblasti východní a střední Moravy, zasahuje přes Vysočinu a Posvitaví až do jižních a středních Čech, také v Českém středohoří.
Ekologie: Roste v listnatých lesích, především v dubohabrových a dubolipových hájích a v bučinách, často v říčních údolích, na půdách zásaditých až slabě kyselých, v pásmu pahorkatin, obvykle do nadmořské výšky 600 m, vzácně se objevuje i výše.
Popis: Vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, štětinatě pýřitá až štětinatě chlupatá, 20–40(–50) cm vysoká, lodyha je přímá, hranatá, dutá, nevětvená nebo jen v horní části chudě větvená. Listy střídavé, dolní řapíkaté, horní přisedlé, čepel krátce sbíhavá, eliptická až vejčitě kopinatá, až 12 cm dlouhá, chlupatá. Květy ve dvojvijanech po 2–9, kalich srostlý do 1/5–1/3, koruna trubkovitě baňkovitá, s nazpět ohnutými cípy, světle žlutá, vykvétá od května do června. Plodem je bradavčitá tvrdka vejcovitého tvaru.
Poznámka: V minulosti byl tento druh v Německu a Švýcarsku pěstován pro vysoký obsah škrobu v oddencích.


Fotografováno dne 1. 5. 2004 (Bílé Karpaty, Březová).










