Syn.: Caryophyllus aromaticus L., Caryophyllus hortensis Noronha, Caryophyllus silvestris Teijsm. ex Hassk., Eugenia aromatica (L.) Baill., Eugenia caryophyllata Thunb., Eugenia caryophyllus (Spreng.) Bullock et S. G. Harrison, Jambosa caryophyllus (Thunb.) Nied., Myrtus caryophyllus Spreng.
Česká jména: hřebíčkovec kořenný (Presl 1846)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Syzygium aromaticum
Rozšíření: Původem na několika ostrovech v Moluckém souostroví ve východní Indonésii; dnes se pěstuje i v dalších tropických územích, zejména na ostrovech v Indickém oceánu.
Ekologie: Tropická rostlina, vyžadující velmi teplé klima. Hřebíčkovec je náročný na vláhu; lze jej sice pěstovat i v podmínkách delšího období sucha (kdy spadne pouze kolem 60 mm srážek v průběhu měsíce), ale pak musí být kultura založena na velmi humózní půdě a v polostínu. Kvalitní koření lze vypěstovat jen v oblastech, kde měsíční minimum srážek je kolem 80 mm a roční průměr alespoň 1500 mm, lépe 3000–4000 mm, a teploty neklesají pod 21 °C. Optimální jsou kultury na ostrovech, kde oceán vyrovnává výkyvy teplot i srážkové úhrny.
Syzygium aromaticum
Popis: Stálezelený strom 8–15(–30) m vysoký, s krátkým kmenem. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, kožovité, obvejčité až eliptické, 6–13 cm dlouhé a 3–6 cm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé, tmavozelené, s prosvítajícími siličnými nádržkami. Květenství je vrcholík o 3–40 oboupohlavných květech; kališní lístky jsou srostlé a tvoří 1–1,5 cm dlouhou válcovitou, slabě hranatou trubku, která splývá s češulí, a 4 masité trojúhelníkovité cípy; korunní lístky jsou rovněž 4, červenavé; tyčinky jsou početné, asi 7 mm dlouhé; gyneceum tvoří spodní semeník. Plodem je elipsoidní nebo obvejčitá, až 2,5 cm dlouhá bobule, zpravidla obsahující jediné semeno.
Využití: Silně aromatická poupata se používají odedávna jako koření: hlavní je vonná silice eugenol, která má antiseptické a anestetické účinky, ve větším množství je jedovatá. Na Blízkém východě byl hřebíček používán již v období rané antiky; hřebíčku si velmi cenili i Římané. Později se obchodní cesty na dovoz orientálního koření dostaly do rukou muslimů, což podnítilo objevné snahy mořeplavců o obeplutí Afriky. Poté, co Evropani pronikli do vlasti hřebíčku, jeho plantážní pěstování se rozšířilo do dalších zemí. V současné době jsou největší producenti hřebíčku kromě Indonésie i Srí Lanka, Zanzibar a Madagaskar.
Syzygium aromaticum
Syzygium aromaticum
Syzygium aromaticum
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 10. 4. 2005 (Srí Lanka, Matale) a 13. 9. 2008 (Réunion, St-Philippe).