Syn.: Caryophyllus malaccensis (L.) Stokes, Eugenia domestica Baill., Eugenia macrophylla Lam., Eugenia malaccensis L., Eugenia pseudomalaccensis Linden, Eugenia purpurascens Baill., Eugenia purpurea Roxb., Jambosa domestica DC., Jambosa domestica Blume, Jambosa macrophylla (Lam.) DC., Jambosa malaccensis (L.) DC., Jambosa purpurascens DC., Jambosa purpurea (Roxb.) Wight et Arn., Myrtus macrophylla (Lam.) Spreng., nom. illeg., Myrtus malaccensis (L.) Spreng.
Česká jména: jambosa černá (Presl 1846), kryškovec (Mareček 2001)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Syzygium malaccense
Rozšíření: Stará kulturní rostlina, původní areál není zcela jistý, předpokládá se v některé části Malajsie a Indonésie (snad Jáva, Sumatra a Malajský poloostrov). Nyní je druh naturalizován v celém tropickém pásmu, kromě Malajsie a Indonésie i v jihovýchodní Asii, Melanésii, Polynésii a Mikronésii. Pěstuje se i v mnoha karibských zemích a zemích Střední Ameriky.
Ekologie: Obvyklým stanovištěm jsou vlhké a mírně vlhké tropy – daří se v podnebí s ročními srážkami nad 1500 mm, v nadmořských výškách od blízkosti hladiny moře do 1200 m, ale obvykle do 600 m. Často se vyskytuje v podrostu pobřežních lesů. Kvete 1–3× za rok.
Syzygium malaccense
Popis: Stálezelený strom dorůstající obvykle 5–12 m, někdy až 18 m výšky, se široce vejčitou nepravidelnou korunou. Kmen je přímý, o průměru 20–45 cm, někdy větvený už u báze, borka je šedohnědá. Listy jsou vstřícné, řapíky 0,5–1,5 cm dlouhé, u mladých listů načervenalé, čepele podlouhlé, eliptické až úzce vejčité, celokrajné, na vrcholu špičaté nebo zašpičatělé, 15–30 × 7–20 cm, na povrchu tmavě zelené, hladké, lesklé, na rubu světle zelené, měkce kožovité. Květenstvím jsou volné vrcholíky, složené z 1–12 květů, vyrůstající na starších, dřevnatých větvích a občas i na kmeni. Květy jsou čtyřčetné, kališní trubka je nálevkovitá, až 1,8 cm dlouhá, se širokými cípy, korunní lístky jsou podlouhle až okrouhle vejčité, až 1,1 cm dlouhé, tmavě červené, tyčinky početné (až 200), asi 2 cm dlouhé, s červenými nitkami a malými, žlutými prašníky, čnělka je asi 2,5 cm dlouhá, červená, semeník spodní. Plody jsou bobule hruškovitého tvaru, s prohloubeným vrcholem se zbytky kalicha, až 10 cm dlouhé, 5–8 cm v průměru, s voskovitou pokožkou, tmavě červenou, růžovou nebo s červenými a bílými pruhy. Dužnina je bílá, křehká, šťavnatá, s jemnou sladkou chutí, obvykle s jedním hnědým kulovitým semenem o průměru 2,5–3,5 cm.
Využití: Plody jsou jedlé, chutné, konzumují se syrové nebo vařené, někde se využívají i k výrobě vína. Zralé plody mají krátkou trvanlivost, nehodí se k exportu. V lidové medicíně se využívají různé části rostliny, především listy a drcená kůra mladých větévek a kořenů k léčbě kašle, bronchitidy, bolestí hlavy, zažívacích potíží, diabetu, jako protihorečný prostředek.
Dřevo je načervenalé, tvrdé, ale jen průměrně kvalitní, používá se při stavbách a k řezbářství. Z kůry a kořenů se získávalo hnědé barvivo, ze slupek plodů červené. Stromy se vysazují v městských výsadbách a také jako větrolamy.
Syzygium malaccense
Syzygium malaccense
Syzygium malaccense
Syzygium malaccense
Syzygium malaccense
Syzygium malaccense
Fotografovaly Věra Svobodová, ve dnech 10. 5. 2013 (USA, Havajské ostrovy, ostrov Kauai, Kalalau Trail) a 14. 5. 2013 (Havajské ostrovy, ostrov Oahu, Lyon Arboretum), a Jindřiška Vančurová, dne 9. 3. 2014 (Panama, Bocas de Toro, Bastimento).