Oblast Pálavy je dobře známa svou teplomilnou květenou, z hlediska našich zemí velmi významnou, vždyť hned několik druhů rostlin se na území našeho státu už nikde jinde nevyskytuje. Další druhy zde mají centrum rozšíření u nás a i jinak u nás vzácné druhy zde mají dosud bohaté výskyty. To bezpochyby platí i v případě národní přírodní rezervace Tabulová, postupně přehlašované od roku 1951 do dnešní podoby, jež zahrnuje i bývalou sousední rezervaci Růžový vrch a nedalekou taktéž bývalou památku Kočičí kámen.
Pavlovské kopce, Tabulová
Samotná Stolová neboli Tabulová hora je nápadná plochým temenem, jehož původ není dosud jednoznačně objasněn. Byla od pradávna v centru pozornosti lidí jako útvar geomorfologicky nápadný, připomeňme sídliště z mladší doby bronzové. Na území bývalé rezervace Růžový vrch zase stojí výrazná zřícenina Sirotčího hradu. Ten zde byl vybudován už někdy v první polovině 13. století, jeho zakladatelem byl Siegfried Sirotek, příslušník švábského rodu Sirotků, údajně dobře známý z rytířských turnajů. Kolem roku 1300 byl hrad dokonce zeměpanský, následně ho Václav III. daroval Otrlíbu Hendíkovi. V 15. století se dostal do majetku mikulovských Lichtenštejnů, jeho sláva však pohasla už někdy před rokem 1590, kdy toto místo zpustlo. V dobách své největší slávy tvořil ještě s nedalekým hradem Děvičky významný strategický prvek v krajině jižní Moravy. I když vlastně tuto roli sehrávala tato jedinečná odlesněná vyhlídka ještě v roce 1683, kdy Moravě hrozil vpád Turků. U hradu stávala od roku 1414 i kaple svatého Mikuláše, ale i ta zanikla – její zdivo bylo po roce 1782 použito pro stavbu kostela v blízké Klentnici.
Pavlovské kopce, Tabulová
V jedné ze skalnatých roklí pod Sirotčím hradem jsou nepatrné zbytky betonových výklenků. Jsou to jediné pozůstatky po plánované botanické zahradě, kterou chtěli vybudovat – jako součást vlastivědného muzea – zdejší německy hovořící obyvatelé v době před 1. světovou válkou a brzy po ní. Zasloužil se o to zejména brněnský přírodovědec Franz Zdobnitzky (1879–1944).
Pavlovské kopce, Tabulová
Kočičí kámen – osamělá vápencová skalka – byla k rezervaci Tabulová přiřazena spíše úředně z administrativních důvodů, nicméně květena je i zde obdobná. Předmět ochrany je obsáhlý, zahrnuje různá lesní i nelesní stanoviště, krasové jevy, vzácné rostliny a vzácné živočichy včetně jejich životního prostředí. Z rostlin jsou jmenovitě zdůrazněny tyto druhy: hvozdík Lumnitzerův (Dianthus lumnitzeri), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec písečný (Iris arenaria) a šalvěj etiopská (Salvia aethiopis).
Pavlovské kopce, Tabulová
Podklad je vápencový, květena je jak se patří bohatá. Z běžných druhů najdeme například svízel syřišťový (Galium verum), chrpu čekánek (Centaurea scabiosa), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), hadinec obecný (Echium vulgare), šedivku šedivou (Berteroa incana), pelyněk ladní (Artemisia campestris), hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), řimbabu chocholičnatou (Pyrethrum corymbosum), pěchavu vápnomilnou (Sesleria caerulea), sleziník routičku (Asplenium ruta-muraria), šalvěj luční (Salvia pratensis).
Pavlovské kopce, Tabulová
Ve zdejší lesích rostou z běžných druhů například zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), kopytník evropský (Asarum europaeum), dymnivka dutá (Corydalis cava), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera), konvalinka vonná (Convallaria majalis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), ze vzácnějších uveďme lociku dubovou (Lactuca quercina), pupkovec jarní (Omphalodes verna), prvosenku jarní (Primula veris), árón východní (Arum cylindraceum), violku divotvárnou (Viola mirabilis), sněženku podsněžník (Galanthus nivalis), lilii zlatohlavou (Lilium martagon), z dřevin to jsou například kalina tušalaj (Viburnum lantana) nebo jilm habrolistý (Ulmus minor).
Pavlovské kopce, Tabulová
Pavlovské kopce, Tabulová
Nejcenější druhy rostlin ovšem najdeme na nelesních stanovištích. Výčet vzácnějších druhů je dlouhý, zmiňme tyto: černýš rolní (Melampyrum arvense), řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne), česnek žlutý (Allium flavum), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), kuřička štětinkatá (Minuartia setacea), sesel sivý (Seseli osseum), sesel fenyklový (S. hippomarathrum), oman mečolistý (Inula ensifolia), bílojetel německý (Dorycnium germanicum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), ožanka horská (T. montanum), chrpa chlumní (Centaurea triumfetti subsp. axillaris), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kavyl Ivanův (S. pennata), lipnice bádenká (Poa badensis), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), zvonek sibiřský (Campanula sibirica), silenka ušnice (Silene otites), len tenkolistý (Linum tenuifolium), hadí mord rakouský (Scorzonera austriaca), locika prutnatá (Lactuca viminea), sinokvět měkký (Jurinea mollis), tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), tařinka horská (Alyssum montanum), pryskyřník ilyrský (Ranunculus illyricus), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), violka skalní (Viola tricolor subsp. saxatilis), huseník ouškatý (Arabis auriculata), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), večernice smutná (Hesperis tristis), paprska velkokvětá (Orlaya grandiflora).
Pavlovské kopce, Tabulová
Na skalkách pod zříceninou Sirotčího hrádku lze spatřit z dosud neuvedených druhů kosatec nízký (Iris pumila), koulenku prodlouženou (Globularia bisnagarica), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), tolici nejmenší (Medicago minima), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis).
Vzhledem k hojnému využívání území rezervace člověkem nechybí ani zavlečené druhy, například vysazené trnovník akát (Robinia pseudacacia) a borovice černá (Pinus nigra), nebo běžné druhy jako je měrnice černá (Ballota nigra) či bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus). I přes tyto zřetelné stopy lidské přítomnosti zůstává Tabulová vzorným příkladem, že soužití člověka s přírodou možné je a že může být prospěšné pro obě strany.
Pavlovské kopce, Tabulová
Fotografováno dne 5. 7. 2016.