Syn.: Clerodendrum esquirolii H. Lév., nom. illeg., Schizocapsa breviscapa (Ostenf.) H. Limpr., Schizocapsa itagakii Yamam., Tacca esquirolii Rehder, Tacca garrettii Craib, Tacca lancifolia var. breviscapa Ostenf., Tacca macrantha H. Limpr., Tacca minor Ridl., Tacca paxiana H. Limpr., Tacca roxburghii H. Limpr., Tacca vespertilio Ridl., Tacca wilsonii H. Limpr.
Česká jména: taka (Presl 1846, Mareček 2001)
Čeleď: Dioscoreaceae R. Br. – smldincovité
Tacca chantrieri
Rozšíření: Pochází z tropických oblastí jihovýchodní Asie – Indie, Srí Lanka, Bangladéš, Barma, Thajsko, Indočína, jižní Čína, Malajsie. Pěstuje se ale v tropech celého světa jako okrasná rostlina.
Ekologie: V přírodě se vyskytuje jako podrost ve vlhkých lesích, v údolích a na březích řek, v nadmořské výšce od 200 do 1300 m. Preferuje stín až polostín (minimálně 60 %) a vysokou vzdušnou vlhkost. Nesnáší vyschnutí, ale současně i trvale zamokřenou půdu, proto nejvíce preferuje propustnou zeminu bohatou na humus. Toleruje chlad do 5 °C. Kvete od dubna do listopadu, množí se nejen semeny, ale i pomocí oddenků, tvoří proto občas i velké zapojené porosty.
Tacca chantrieri
Popis: Vytrvalá bylina s podzemními silnými válcovitými oddenky. Řapíky jsou 10–30 cm dlouhé, čepele podlouhlé až podlouhle eliptické, 20–60 cm dlouhé a 7–25 cm široké, se zaokrouhlenou až klínovitou bází, celokrajné, krátce hrotité, lysé nebo na rubu pýřité, se zpeřenou žilnatinou. Stvol nese nápadně zbarvené, skoro černé 4 listeny, vnější dva jsou vejčitě kopinaté, vnitřní dva široce vejčité. Květy jsou v okolících 5–18květých, na stopkách jednotlivých květů jsou nápadné úzce kopinaté tmavé listence. Okvětních lístků je 6 ve dvou kruzích, jsou srostlé v okvětní trubku hnědé až načernalé barvy. Tyčinek je 6, jsou nitkami srostlé s okvětní trubkou. Gyneceum se skládá ze 3 plodolistů, semeník je spodní. Plodem je purpurově hnědá tobolka s průměrem až 3 cm, která obsahuje semena ledvinovitého tvaru.
Záměny: Rod zahrnuje minimálně 17 druhů, pěstuje se ale ve větší míře pouze T. chantrieri a T. integrifolia. T. integrifolia je listem podobná T. chantrieri, má ale bílé listeny s fialovou žilnatinou, navíc dva vnitřní listeny jsou dlouze řapíkaté.
Využití: V současnosti má rostlina hlavně okrasný význam a v zahradnických katalozích bývá označována lidovým přízviskem „netopýří květina“. V mírném pásmu potřebuje k zdravému růstu skleník, protože nesnáší suchý vzduch, tudíž jako pokojová rostlina je pěstována zřídka.
Pro domorodce to však byla původně poměrně významná potravina, pomleté oddenky se musely ale dlouho máčet, než se z nich vyplavily hořké a současně jedovaté látky a vysušená škrobovitá moučka (pod názvem východoindický arrowroot) se pak používala k vaření – například k zahuštění omáček či polévek a kaší.
Jde také o rostlinu používanou v tradiční asijské medicíně. Nastrouhané čerstvé hlízy jsou účinnými obklady na rány a popáleniny, připravují se z nich ale také léky na žaludeční vředy a žloutenku. Opakovaně byly extrakty z této rostliny testovány i kvůli své protinádorové aktivitě (snaha poskytnout alternativu k přípravku taxol), momentálně ale nejsou součástí žádného oficiálně používaného léku proti rakovině.
Tacca chantrieri
Tacca chantrieri
Fotografováno v lednu 2015 (Srí Lanka, Kalawila, Brief Garden).