Syn.: Chaitaea tacca Sol. ex Seem., Leontice leontopetaloides L., Tacca abyssinica Hochst. ex Baker, Tacca artocarpifolia Seem., Tacca brownii Seem., Tacca dubia Schult. et Schult. f., Tacca gaogao Blanco, Tacca guineensis G. Don ex Loudon, Tacca hawaiiensis H. Limpr., Tacca involucrata Schumach. et Thonn., Tacca madagascariensis Bojer, Tacca oceanica Seem., Tacca pinnatifida J. R. Forst. et G. Forst., Tacca pinnatifolia Gaertn., Tacca quanzensis Welw., Tacca umbrarum Jum. et H. Perrier, Tacca viridis Hemsl.
Česká jména: taka (Presl 1846, Mareček 2001)
Čeleď: Dioscoreaceae R. Br. – smldincovité
Tacca leontopetaloides
Rozšíření: Tropická bylina, pravděpodobně původní v širokém areálu od západní Afriky přes jižní Asii až do severní Austrálie, v Oceánii pravděpodobně přirozený výskyt zasahuje po Samou. Člověkem zavlečena byla do dalších území, např. na vzdálenější ostrovy Polynésie. Původní zřejmě není ani na Seychelských ostrovech. Do rodu je nyní řazeno asi 30 druhů, původních v tropech Starého i Nového světa, zejména v jihovýchodní Asii.
Ekologie: Lesy nebo křoviny, ale i trávníky nebo okraje komunikací. V oblastech sekundárních výskytu roste často na ruderalizovaných stanovištích. Roste v horkém a dostatečně vlhkém klimatu o průměrných teplotách 23–28 °C, v sušším období zatahuje.
Tacca leontopetaloides
Tacca leontopetaloidesTacca leontopetaloides
Tacca leontopetaloides
Popis: Podivuhodná statná, až 1 m vysoká bylina s podzemní kulovitou nebo elipsoidní hlízou, připomínající brambor, hnědou, na řezu bílou. Listy jsou přízemní, až 70 cm dlouhé a 120 cm široké, dlanitodílné až dlanitě složené, s přetrhovaně zpeřenými úkrojky nebo lístky. Lístky posledního řádu jsou kopinaté, nepravidelně laločnaté, s vmáčklou síťovitou žilnatinou, živě zelené. Lodyha je tlustá, přímá, na vrcholu nese okolík neobvyklých květů, které jsou podepřeny 4–12 vejčitými, zelenými nebo na okrajích nahnědlými listeny, na bázi květních stopek jsou až 25 cm dlouhé, nitkovité listence, v době květu trčící do prostoru, po odkvětu uvadající a zplihle svěšené. Květy mají 6 okvětních lístků, které jsou v dolní části srostlé, většinou zelenavé, asi 5 cm dlouhé, tyčinky tvoří 2 kruhy po třech a nitkami přirůstají k okvětní trubce, gyneceum srůstá ze 3 plodolistů a má spodní semeník. Květy jsou opylovány mouchami. Plod je vejcovitá, asi 5 cm dlouhá, dužnatá a vysýchavá žebrovaná tobolka, ve které se tvoří mnoho semen.
Využití: Zejména v minulosti byly tyto rostliny v tropech často pěstovány pro škrobnaté oddenky, které mají poněkud nahořklou chuť. Získával se z nich škrob, z něhož se vařila kaše nebo vyrábělo pečivo.
Poznámka: Rod Tacca byl donedávna zařazován do samostatné čeledi Taccaceae, která zahrnovala pouze tento jediný rod.
Tacca leontopetaloides
Tacca leontopetaloides
Fotografovali Vít Grulich a Alena Vydrová, ve dnech 8.–13. 2. 2011 (Seychely, ostrov Praslin).