Syn.: Dioscorea communis (L.) Caddick et Wilkin, Smilax rubra Willd., Tamus baccifera St.-Lag., Tamus cirrhosa Hausskn. ex Bornm., Tamus cordifolia Stokes, Tamus cretica L., Tamus parviflora Kunth, Tamus racemosa Gouan
Česká jména: smldinec obecný (Presl 1846)
Čeleď: Dioscoreaceae R. Br. – smldincovité
Tamus communis
Rozšíření: Těžiště areálu leží ve Středozemí, kde roste od Pyrenejského poloostrova a Maroka až po Libyi, Turecko a Izrael. Na sever zasahuje až do Velké Británie, Belgie, Německa, Švýcarska a Rakouska, také do Maďarska a Rumunska, na Krym, Kavkaz a do Zakavkazí.
Ekologie: Součást podrostu stinných vlhkých křovin a lesů. Vystupuje až do nadmořské výšky okolo 2300 m.
Tamus communis
Popis: Dvoudomá vytrvalá bylinná liána s lysými ovíjivými lodyhami dorůstajícími délky až 4 m; kořeny jsou hlízovitě ztloustlé. Listy jsou střídavé; řapík je 5–9 cm dlouhý; čepel je okrouhlá, vejčitá až trojúhelníkovitá, (3–)5–11 cm dlouhá a (1,5–)3–8 cm široká, na bázi srdčitá, celokrajná, na vrcholu zašpičatělé. Květenství jsou úžlabní hrozny nebo laty, samčí obvykle delší než listy, samičí spíše kratší, někdy redukované na jediný květ; květní stopky jsou 0,5–1,5 mm dlouhé; květy jsou 6četné; okvětí samčích květů je zvonkovité, 2,5–4,5 mm dlouhé, asi do poloviny srostlé, žlutozelené, tyčinek je 6, pistillodium je zakrnělé; okvětí samičích květů je kolovité, 1–1,5 mm dlouhé, jen na bázi srostlé, bělavé, se zakrnělými staminodii a spodním semeníkem z 3 srostlých plodolistů. Plody jsou červené kulovité bobule o průměru 1–1,5 cm, s 2–6 semeny.
Ohrožení a ochrana: V Maďarsku patří k zákonem chráněným druhům.
Využití: Hlízovité kořeny rostliny se používaly v tradiční medicíně, nacházely uplatnění i v kuchyni.
Poznámka: V nedávné době bylo navrženo přeřazení tohoto druhu k jámům (Dioscorea) a také jeho spojení s makaronéským druhem Tamus edulis.
Tamus communis
Tamus communis
Tamus communis
Fotografovala Věra Svobodová, dne 15. 5. 2017 (Španělsko, Andalusie, El Torcal de Antequera).