Syn.: Leontodon serotinum Waldst. et Kit., Dioszegia crispa Heuff., Taraxacum crispum (Heuff.) Heuff.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Střední a východní Evropa, západní Asie – areál sahá od Rakouska a jižní Moravy přes Panonskou nížinu a Ukrajinu až do Povolží, Zakavkazska, Íránu a Iráku.
Ekologie: Roste na suchých travnatých svazích, pastvinách, stepích, také na slaniskách a úhorech, v pásmu od nížin do pahorkatin. Často se objevuje na stanovištích, která jsou narušována norami králíků a lišek. Kvete od srpna do října.
Popis: Vytrvalá bylina, 5–20 cm vysoká, listy v přízemní růžici, obvejčitě kopinaté, celokrajné nebo laločnaté, často načervenalé. Stvol přímý, hustě až plstnatě chlupatý, zakončený 3–4 cm širokým úborem. Zákrov 4řadý, listeny čárkovité, odstávající až dolů skloněné. Jazykovité květy žluté, na rubu červeně pruhované. Plodem je nažka s hnědavým chmýrem.
Ohrožení a ochrana: Původní lokality výskytu pampelišky pozdní v minulosti zanikly změnou obhospodařování, byly často přeměněny na vinohrady a pole. Dnes je druh hodnocen jako silně ohrožený (C2b), zákonem je chráněn jako kriticky ohrožený (§1). Stejné ohrožení je pampelišce pozdní přiznáno i na Slovensku, i zde je chráněna zákonem (EN/§).
Fotografováno dne 11. 9. 2004 (Česko, Morava, Čejkovické Špidláky).