Samuel Teleki-Szég se narodil 1. listopadu 1845 v Sáromberke v Transylvánii (dnes Dumbrǎvioara v Rumunsku), zemřel 10. března 1916 v Budapešti. Uherský aristokrat, cestovatel.
Pocházel z významné šlechtické rodiny a jako mnozí její členové se věnoval politice. Od roku 1881 byl členem horní sněmovny maďarského parlamentu. Mezi jeho záliby patřil především lov. Obdivoval cestovatele, kteří v té době objevovali pro Evropu africké vnitrozemí. V roce 1886 ho jeho přítel, korunní princ Rudolf, syn císaře Franze Josefa I., inspiroval k účasti na východoafrickém safari. Měla to být výzkumná cesta do oblastí severně od jezera Baringo. Hrabě Teleki s poručíkem L. von Höhnelem, rakouským námořním důstojníkem (kartografem výpravy), opustili Pangani v Tanzánii v únoru 1887 a se 400 nosiči postupovali podél řeky Ruva. Jejich trasa navazovala na území, které před nimi prozkoumal skotský badatel J. Thompson. Vstoupili do krajů, o kterých předchozí cestovatelé zaslechli fámy založené na místních legendách. Legendy vyprávěly o moři ležícím za pouští, kde žijí kmeny obrů a ostrovy jsou obydleny duchy a netvory. Vstoupili na území východoafrické Velké příkopové propadliny (Great Rift Valley). Směřovali na sever podél vnitrozemského říčního systému a 5. 3. 1888 objevili poslední z Velkých jezer, které Teleki pojmenoval podle svého přítele Rudolfovo. Na jižním břehu jezera objevili činnou sopku (Teleki´s Vulcano).
Teleki byl první cestovatel, který dosáhl hranice sněhu na Kilimandžáru v nadmořské výšce 5300 m (celková výška 5895 m) a první cestovatel, který vstoupil na horu Mount Kenya, kde vystoupil do výšky 4300 m (Mt. Kenya má tři vrcholy – 5199, 5188 a 4985 m n. m.). Teleki a von Höhnel cestou zapisovali klimatické údaje, pozorovali flóru a faunu. Nasbírali také více než 400 etnografických objektů, většinou od masajských a kikujských kmenů, a sbírku rostlin a živočichů, které se staly základem afrických sbírek maďarského muzea. Výprava přes přepychové vybavení nepřinesla velký výsledek, částečně pro diletantské chyby. Často bloudila, pohybovala se v terénu neplánovitě. Hned na začátku výpravy přišli o mapové podklady. Celou cestu měli konflikty s domorodci, 36 členů expedice zahynulo, 34 dezertovalo. Při cestě zpět se vrátili na východoafrické pobřeží, dorazili do Mombasy v říjnu 1888. Cestou se vylodili v Adenu a prozkoumali část Etiopské vysočiny. V jižní Etiopii objevili jezero, které pojmenovali podle princezny Stéphanie Belgické jako jezero Stefanie, dnes jezero Chew Bahir. Do Evropy se vrátili v roce 1889. V roce 1895 Teleki ještě jednou navštívil Keňu a neúspěšně se pokusil vystoupit na Kilimandžáro. Po návratu žil na svém panství a napsal v maďarštině knihu o svých cestách. Ta byla vydána v anglickém překladu (1886–95) jako East African diaries. Také von Höhnel napsal zprávu o objevení Rudolfova jezera a jezera Stefanie. V roce 1975 bylo Rudolfovo jezero přejmenováno na jezero Turkana podle kmene, který žije na jeho pobřeží.
Na jeho počest byl pojmenován rod Telekia, kolotočník, z čeledi Asteraceae; mnoho druhů nese druhové jméno telekii, např. Conyza telekii, Erigeron telekii, Impatiens telekii, Lobelia telekii, Aeschynomene telekii, Dorstenia telekii, Triumfetta telekii. Jeden druh obřích lobelek rostoucích v alpínském pásmu na Mt. Kenya je pojmenován Lobelia telekii také na Telekiho počest.
