Zahrada kolem chrámu Tenrjú-dži (Chrám nebeského draka) s velkým jezerem má za sebou pohnutou historii. Nalezneme ji nedaleko Kjóta v Arašijamě. V této oblasti trávila odpočinek bohatá šlechta již v 9. století, svatyně je konkrétně vybudována na místě vily Kamejama-dono (Želví hora) císaře Gosaga z půlky 13. století.
Tenrjú-dži
V roce 1339 šógun Ašikaga Takaudži změnil objekt v chrám zenové školy Rinzai. Současné chrámové budovy nejsou starší než 150 let, zahrady však jsou patrně alespoň z části v původním stavu. Prvním opatem chrámu byl totiž Muso Soseki, nesmírně slavná osobnost a také citlivý zahradní architekt, bohužel ale nebyly dochovány žádné záznamy o tom, jak vypadaly zahrady za jeho života. Přesto lze předpokládat, že alespoň uspořádání výhledů na jezero a některé cesty pocházejí již ze 14. století.
Tenrjú-dži
Návštěvník těchto míst je již před vstupem do areálu zasažen pohledem na zenové zahrádky před branou, působí nesmírně esteticky, ač jsou tvořeny pouze promyšlenou kompozicí písku a několika pečlivě vybraných kamenů značné velikosti.
Tenrjú-dži
Poté čeká příchozího volba: může odložit obuv a nejprve projít budovy, jejichž součástí však jsou i vyhlídkové terasy a shora krytá chodba, která umožní se kochat výhledy na zahradu v relativním pohodlí a suchu, což je značnou výhodou za deštivého počasí, které zde panuje poměrně často. Jelikož je tato možnost i podstatně více zpoplatněna, má tu návštěvník relativní klid k pozorování jezera či zahradních kompozic. Navíc se může těšit pohledy na malé meditační zahrádky, jinak nepřístupné. Rozhodně není od věci zaměřit pozornost i na vybavení místností, milovníka přírody jistě zaujmou překrásně malované posuvné dveře s motivy pivoněk, borovic či některých zvířat.
Tenrjú-dži
Druhá volba vede návštěvníka (tentokrát obutého) na prohlídku cestou podél rozlehlého jezera Sogenči, která má výměru téměř jeden ar. Z jeho vod vystupuje seskupení sedmi skalek, které znázorňují „sedm ostrovů požehnaných“. Na západní straně jezera pak je suchá kaskáda znázorňující vodopád, který bývá tradiční součástí japonské zahrady.
Tenrjú-dži
V případě krásného počasí nabízí námět k meditaci i mohutná rudohnědá borovice, nakloněná ve velmi ostrém úhlu nad vodní hladinu. Její odraz deformovaný drobnými vlnkami vnucuje úvahy o tom, jak rozdílný se může jevit člověk sám sobě a svému okolí, případně jak pomíjivé je lidské snažení, vždyť stačí jeden mráček a odraz kmene ve vodě zmizí. Plovoucí kapříci připomínají hojnost a štěstí.
Tenrjú-dži
Cesta pak opouští jezero a podél vyhlídkové chrámové terasy i kryté chodby pokračuje mezi stromy dále do kopce. I tady pochopitelně návštěvník míjí různé symbolické kompozice, kromě miniaturizovaných stromů v nich hrají roli občas i soliterní květiny. Žabí jezírko připomíná a oslavuje plodnost, byť některé sošky působí až kýčovitě.
Tenrjú-dži
Na areál Tenrjú-dži volně navazuje bambusová zahrada, která však připomíná volnou přírodu a areály několika menších chrámků. Jeden z nich, s rudou branou tori (tori znamená japonsky pták – tyto brány ohraničují sídlo kami a mají vždy dvě horní vodorovná břevna, na kterých často sedávají ptáci) je obzvláště fotogenický.
Tenrjú-dži
Určitě nezapomeňte alespoň nahlédnout do dalších soukromých zahrádek, ať již chrámových či přináležících k obytným budovám. Vzhledem k velké návštěvnosti celého areálu jsou majitelé poměrně velmi tolerantní k zvědavým pohledům a fotoaparátům. Pochopitelně vše má ale své meze, vstup na soukromé pozemky již tolerován není, ač branky nejsou zamčené a jezírka s porosty lotosových listů lákají k prozkoumání.
Tenrjú-dži
Nemohu nepřiložit ještě fotografii dnes již velice vzácných gejš, které jsme právě v tomto areálu potkali. Kdysi byly tyto společnice urozených a bohatých mužů jejich obvyklým doprovodem na veřejnosti, do dnešní doby se však zachovala jediná škola pro gejši v nedalekém Kjótu a ukázat se na veřejnosti se skutečnou gejšou představuje nezřídka částku rovnající se nákupu automobilu či menšího bytu. Gejša se na své povolání připravuje od útlého mládí, umí tančit, recitovat, hrát na několik hudebních nástrojů a dokáže na úrovni konverzovat na v podstatě jakýkoli námět – její znalosti historie, umění či psychologie jsou na univerzitní úrovni. Navíc musí být – podle japonských měřítek – velmi krásná.
Tenrjú-dži
Fotografováno dne 25. 10. 2014.