Syn.: Cineraria crispa Jacq., Cineraria rivularis Waldst. et Kit., Cineraria sudetica Koch, Senecio crispatus DC., Senecio rivularis (Waldst. et Kit.) DC., Senecio sudeticus (Koch) DC. – pastarček potoční
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Tephroseris crispa
Rozšíření: Tento středoevropský druh má těžiště výskytu zejména v horách. Na sever se vyskytuje po jižní Německo a jižní Polsko, na západ po Durynský les, na východ po polské Bieszczady, na jihu je hojný v Alpách až po severní Itálii a Slovinsko. Izolovaně roste v arelách v severním Maďarsku a Slovinsku. U nás se vyskytuje hojně v horách a podhůřích, velmi roztroušeně v chladnějších pahorkatinách, v teplejších územích zcela výjimečně.
Ekologie: Roste na vlhkých až mokrých, zejména zrašelinělých loukách, rašeliništích, prameništích a lesních mokřadech, na březích potoků, ve vysokostébelných nivách či v lužních olšinách. Kvete od května do července.
Tephroseris crispaTephroseris crispa
Popis: Víceletá až vytrvalá bylina, 40–80 cm vysoká. Lodyha přímá, jednoduchá, hustě podélně rýhovaná, pavučinatě chlupatá, později olysávající. Listy zpočátku pavučinatě chlupaté, později olysávající. Přízemní listy v růžici, dlouze řapíkaté, čepel široce vejčitá, na bázi srdčitá nebo uťatá, po okraji hrubě nepravidelně až mělce zubatá. Dolní lodyžní listy podobné, se široce klínovitou bází přecházející v křídlatý řapík. Horní lodyžní listy přisedlé až poloobjímavé, kopinaté, zubaté až celokrajné. Úbory 25–35 mm v průměru, žluté, dlouze stopkaté, skládají zdánlivý okolík. Plodem je nažka s chmýrem.
Ohrožení a ochrana: Patří k vzácnějším taxonům, které vyžadují pozornost (C4a).
Tephroseris crispa
Tephroseris crispa
Tephroseris crispa
Tephroseris crispa
Fotografováno dne 19. 5. 2008 (jižní Čechy, v Přírodním parku Homolka-Vojířov, na lesním prameništi na jihovýchodním úpatí Bublavé skály).