Syn.: Cineraria congesta R. Br., Cineraria palustris (L.) L., Cineraria unctuosa Gilib., nom. inval., Othonna palustris L., Senecio arcticus Rupr., Senecio congestus (R. Br.) DC., Senecio gracillimus C. Winkl., Senecio palustris (L.) Hook., Senecio tubicaulis Mansf., Tephroseris palustris (L.) Fourr., nom. illeg.
Česká jména: stařinec kalužní (Dostál 1989), starček dutý, pastarček dutý (Kubát 2002), pastarček dutý, starček dutý (Slavík et Štěpánková 2004), pastarček, stařinec, starček (Skalická et al. 2012)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Druh s velmi rozsáhlým areálem, který se táhne od Velké Británie a Norska až na Dálný východ, v Severní Americe od Aljašky po Labrador, na jih zasahuje až do státu Iowa. Nejjižnější lokality evropské části areálu ležely v ČR a Rumunsku.
V ČR byl v minulosti pozorován především v severní polovině Čech a zcela výjimečně i na Moravě; výskyt na Slovensku nebyl doložen herbářovou položkou, literární údaje z jihozápadního Slovenska jsou nejisté.
Ekologie: Roste na vlhkých slatinných až rašelinných loukách. Monokarpická rostlina – po vyklíčení tvoří přízemní růžici listů, v níž může přetrvávat i více let, v poslední sezóně vytvoří květonosnou lodyhu a po dozrání plodů odumírá.
Popis: Dvouletá nebo víceletá bylina, vysoká 20–120 cm; lodyha je přímá, tlustá (na bázi dosahuje až 3 cm v průměru), dutá, v horní části větvená, měkce chlupatá až žláznatá, dosti pravidelně olistěná. Listy jsou kopinaté až čárkovitě kopinaté, dolní 5–15 cm dlouhé, nápadně světle zelené až žlutozelené, srdčitou až poloobjímavou bází přisedlé, celokrajné až hrubě zubaté; přízemní listy jsou za květu obvykle odumřelé. Květenství tvoří chocholík úborů o průměru 2–3 cm; zákrovních listenů je obvykle 21, kopinatých, na bázi pavučinatě vlnatých a na okraji blanitě lemovaných; jazykovitých květů je většinou 21, jsou samičí, ligula je 0,7–1 cm dlouhá, světle žlutá; trubkovité květy jsou oboupohlavné, žluté. Nažky jsou válcovité, 2–3 mm dlouhé, lysé; chmýr je 2–3krát delší než nažka.
Ohrožení a ochrana: Zejména při jihozápadní areálové hranici v evropském prostoru patří již dlouho k velmi vzácným, mizejícím druhům. V ČR je vyhynulý (Červený seznam jej uvádí v kategorii A1), poslední hodnověrná pozorování spadají do poloviny 20. století. Figuruje také v Červeném seznamu flóry Britské Kolumbie.
Poznámka: Poněkud komplikovaná synonymika, jakož i podobnost s jinými jmény jsou příčinou, že v minulosti byly pod jménem Senecio palustris často uváděny rostliny, vztahující se k jiným druhům. Takové záměny jsou nejčastější s druhy Tephroseris crispa a Senecio paludosus a jsou hlavní příčinou toho, že nedoložené literární údaje o výskytu T. palustris lze většinou jen velmi obtížně interpretovat.
Fotografováno dne 6. 6. 2014 (Polsko, Biebrzański Park Narodowy, Kapice).