Syn.: Cineraria procera Griseb., Senecio procerus (Griseb.) Boiss.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Tephroseris procera
Rozšíření: Roste jen na Balkánském poloostrově, a to v Bosně a Hercegovině, v Srbsku, Albánii, Kosovu, možná i v Chorvatsku, Makedonii a Bulharsku.
Ekologie: Stanovištěm jsou horské trávníky, světliny v horských lesích a v křovinách nad horní lesní hranicí.
Tephroseris procera
Popis: Vytrvalá bylina s přímými, až 130 cm vysokými, obvykle jednoduchými, pavučinatě vlnatými lodyhami. Listy jsou střídavé, v mládí pavučinatě vlnaté, posléze zejména na líci olysalé, dolní jsou vejčitě kopinaté až kopinaté, zúžené v krátký řapík, horní přisedlé, podlouhlé až čárkovité, uprostřed lodyhy obvykle stejně dlouhé jako internodia. Úbory dosahují 3–5 cm v průměru; zákrovní listeny jsou obvykle kopinaté, pavučinaté nebo téměř lysé; okrajové květy jsou samičí, s žlutou ligulou 1–1,5 cm dlouhou; květy terče jsou trubkovité, žluté. Nažky jsou lysé; chmýr je bílý, delší než korunní trubka i než tělo nažky.
Poznámka: Horské starčky z rodu Tephroseris jsou velmi komplikovanou skupinou, která nebyla dosud podrobena taxonomické revizi moderními metodami. Dosavadní souborná zpracování nereflektují lokální odchylky, které však mohou mít zcela reálný základ. Ani druh Tephroseris procera, který je jednou z lokálních odchylek na Balkáně, nebývá v databázích uznáván a rostliny bývají ztotožňovány s druhem Tephroseris papposa.
Tephroseris procera
Tephroseris proceraTephroseris procera
Tephroseris procera
Fotografováno dne 11. 6. 2015 (Srbsko, Kopaonik, Brzeće).