Kyrgyzské jezero Issyk-kul odděluje severní horské masivy Ťan-šanu od jeho centrálních pohoří, jejichž severní částí je téměř 350 km dlouhý hřeben zvaný Těrský Alatau (Терскей Ала-Тоо) vroubící jezero podél jeho jižních břehů a táhnoucí se dále na východ téměř k hranici Čínské lidové republiky, resp. její autonomní oblastí Sin-ťiang.
rozvodí Tekes - Sary Džas
Před touto státní hranicí navazuje Těrský Alatau na centrální masivy s nejvyššími horami celé soustavy Ťan-šanu. Přes rozvodí na východním konci pohoří Těrský Alatau prochází hranice mezi dnešním Kazachstánem a Kyrgyzstánem. Toto rozvodí tvoří geograficky významný předěl mezi povodím řeky Tekes na severu a Sary Džas na jihu. Řeka Tekes brzo otáčí svůj tok na východ do Číny, kde však ohýbá svůj tok do protisměru zatarasena mohutným pásmem Borochoro-šan a pod jménem Ili opět vtéká na území Kazachstánu kde tvoří hlavní zdroj Balchašského jezera.
rozvodí Tekes - Sary Džas
Sary Džas odvodňuje západní část centrálního Ťan-šanu na jih rovněž do Číny, kde však vody řeky zde nazývané Aksu končí v pouštích Tarimské prolákliny. Rozvodí mezi pramennými údolími Tekesu a jeho přítoků a rozsáhlou pánví horního toku Sary Džas je tvořené členitou soustavou plochých hřebenů a sedel mezi 3500 a 3800 m n. m. V nižších polohách údolního systému Tekesu pod 3000 m n. m. se vyskytují jednodruhové lesní porosty tvořené smrkem Šrenkovým (Picea schrenkiana) a podél vodních toků a na chráněných místech se z dřevin vyskytují keřovité vrby, zimolezy, židoviníky, jeřáb ťanšanský (Sorbus tianschanica), čimišník hřívnatý (Caragana jubata) a jalovec chvojkovitý (Juniperus pseudosabina), stoupající zde v poléhavých formách i přes 3100 m n. m.
rozvodí Tekes - Sary Džas
rozvodí Tekes - Sary Džas
Vegetace hřebenů, sedel a dílčích pramenných pánví okolo hlavního rozvodí je tvořena výlučně alpinskými trávníky a nízkou vysokohorskou bylinnou vegetací na biotopech od pramenišť po drolivé skály. Ta je druhově velmi bohatá vzhledem k mozaikovitému smíšenému geologickému podkladu místy tvořenému krystalickými vápenci. Z nejnápadnějších bylin jmenujme jen pro příklad druhy Allium semenovii, Callianthemum alatavicum, Chorispora bungeana, Chorispora greigii, Paraquilegia anemonoides, Parrya lancifolia, Trollius dschungaricus či Trollius lilacinus. Pánevní údolí horního toku Sary Džas leží v polohách nad 3000 m n. m., je zcela bez stromů a vyšších keřů a z dřevin zde rostou jen nízké keříky, např. zakrslé formy čimišníku hřívnatého, tavolník alpínský (Spiraea alpina) nebo při zemi rostoucí zimolez Semjonovův (Lonicera semenovii) či chvojník Fedčenkové (Ephedra fedtschenkoae). Vegetační rozdíly mezi severní a jižní stranou rozvodí jsou spolu s různým horským reliéfem ovlivněny velkým srážkovým gradientem – roční úhrn v povodí Tekesu dosahuje až 1200 mm, zatímco dolů údolím Sary Džas klesá až pod 400 mm.
rozvodí Tekes - Sary Džas
rozvodí Tekes - Sary Džas
Fotografováno v roce 1989, expedici podpořil Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice.